Brexit a osud Západu + Znamenie šelmy pre každého z nás: RFID čip

Britské referendum potvrzuje definitivní zhroucení jednoho mýtu: snu o Evropě bez hranic, zbudované na troskách národních států. Maastrichtská smlouva z roku 1992 obsahovala již v sobě jádro seberozpuštění. Bylo zcela iluzorní usilovat o ekonomickou a monetární unii dříve než o unii politickou.
Farage sa raduje z vystupenia s EU
A ještě horší byly představy, že monetární unie poslouží k politickému sjednocení. Ale nejvíce iluzorní byl projekt politické jednoty po vymýcení duchovních kořenů, které svazují lidi ke společnému osudu. Charta základních lidských práv EU schválená Radou Evropy v Nice v prosinci 2000 nejen vymazala jakoukoliv zmínku o náboženských kořenech Evropy, ale obsahuje v sobě zásadní popření přirozeného křesťanského řádu.

Její článek 21 zavedl zákaz jakékoliv diskriminace týkající se „sexuální orientace“, což v jádru znamená uzákonění homofobie jako zločinu a homosexuálního pseudomanželství. Projekt „Ústavy“ na kterém pracovala Konvence o budoucnosti Evropy v letech 2002 – 2003 odmítla v roce 2005 dvě referenda v Holandsku a ve Francii, ale eurokrati se nedali zastavit.

Po dvou letech „úvah“ byla 13. prosince 2007 schválena hlavami států Lisabonská smlouva, která měla být ratifikována jen parlamentní cestou. Stalo se tak 13. června 2008 po velkém ekonomickém a mediálním nátlaku na Irsko.

Evropská unie ve svém krátkém životě, neschopná definovat vnější politiku a obecnou bezpečnost, proměnila se na ideologickou tribunu, která chrlí rezoluce a direktivy, které mají přinutit národní vlády, aby se osvobodily od rodinných a tradičních hodnot. Uvnitř EU Velká Británie přitahovala uzdu, aby přibrzdila francouzsko – německý záměr „evropského superstátu“, ale naopak vyvíjela nátlak na urychlení celé škály svých vlastních občanských „vymožeností“ od potratů po eutanazii, od homosexuálních adopcí ke genetickým manipulacím.

K této morální deviaci se přidružilo multikulturní opojení, které vyvrcholilo v květnu 2016 volbou prvního muslimského primátora Londýna Sadiq Khana. Ale již v roce 2009 tehdejší konzervativní primátor Boris Johnson zval všechny Londýňany k účasti na ramadánu alespoň jeden den a k návštěvě mešity po západu slunce.

Později pak premiér David Cameron v polemice proti prezidentské kandidatuře Donalda Trumpa, definoval sám sebe jako »hrdého na to, že zastupuje zemi, která je nejúspěšnější multirasovou, multináboženskou, multietnickou zemí světa« ( Huffpost Politics 15.5.2016). Brexit představuje nesporně projev hrdosti části národa, který má dlouhou historii a antickou tradici.

Jenže identita a svoboda národa se zakládá na úctě k Božímu a přirozenému zákonu a žádné politické gesto nemůže obnovit svobodu, kterou země ztrácí v důsledku vlastního mravního úpadku. NE k EU bylo protestem proti aroganci oligarchie, která si osobuje právo rozhodovat bez národa a proti národu o tom, co je v jeho zájmu. Jenže mocnáři, kteří stanoví byrokratická pravidla z Bruselu, sami tak boří morální zákony Západu.

Kdo přijímá diktaturu LGTB, ztrácí právo domáhat se vlastního Independance Day, protože se zřekl vlastní identity. Kdo odmítá hájit morální meze národa, ztrácí právo bránit jeho hranice, protože již přijal koncepci rozplizlé globální společnosti. Z tohoto hlediska itinerář seberozpuštění Velké Británie pokračuje dynamikou, kterou brexit nemůže zadržet a může znamenat jen jeho poslední etapu.

Skotsko hrozí novým referendem o opuštění Spojeného království, následuje ho Severní Irsko. Takže až královna, která má 90 let, bude opouštět trůn, není vyloučeno, že některé země Commonwealthu vyhlásí nezávislost. Kdosi řekl, že králona Alžběta, která byla korunpvána jako panovnice Britského imperia, budu umírat jak hlava Malé Anglie. Ale tento itinerář politického rozpadu má za svůj konečný cíle „republikanizaci“ Anglie.

V roce 2017 tomu budou tři staletí, co byla založena Velká lóže Londýna, matka moderního zednářství. Ale masonerie, která si v XVIII. a XIX. stol. posloužila protestantskou a deistickou Anglií, aby šířila po světě svůj revoluční program, nyní, jak se zdá, se rozhodla podkopat anglickou monarchii, ve které vidí poslední symbol přežívajícího středověkého řádu.

Po brexitu se scénáře dezintegrace mohou otevírat: v Řecku v důsledku exploze ekonomické a sociální krize; ve Francii, jejíž městská předměstí jsou ohrožena občanskou válkou džihádu; v Itálii v důsledku nezadržitelné invaze imigrantů; ve Východní Evropě, kde je Putin připraven využít slabosti evropských institucí k tomu, aby převzal kontrolu nad východní Ukrajinou a vyvíjel tlak na baltské státy.

Britský generál Alexander Richard Shirref ještě jako zástupce velitele NATO v r. 2011–2014 předpovídal ve formě románu (*) vypuknutí nukleární války mezi Ruskem a Západem v květnu 2017. Toto datum katolíkům něco říká.

Jak nevzpomenout při stém výročí Fatimy na slova Panny Marie, podle kterých bude mnoho národů zničeno a Rusko se stane Božím nástrojem trestajícím nekající lidstvo? Před těmito perspektivami jsou rozděleny samotné evropské konzervativní strany.

Zatímco Marine Le Pen ve Francii, Geert Wilders v Holandsku a Matteo Salvini v Itálii požadují odchod svých zemí z EU a důvěřují Putinovi, zcela odlišné jsou postoje maďarského Vitktora Orbána a polského lídra Kaczyńského, kteří v EU a v Nato vidí bariéru proti ruské expanzi.

V roce 1917 se objevila kniha Zánik Západu Oswalda Spenglera. (1830-1939). Po sto letech se zdá, že se předpověď německého spisovatele blíží k naplnění.

Dříve než se stal Západ zeměpisným prostorem, byl pojmenováním civilizace. Tato civilizace, a to civilizace křesťanská, dědic klasické řecko-římské kultury, se z Evropy rozšířila do Amerik a vzdálených krajin Asie a Afriky. Její křest se konal v noci ve snu sv. Pavla, když mu dal Bůh apoštolský příkaz, aby se odvrátil od Asie a šel do Makedonie hlásat dobrou zvěst ( Sk 14, 6-10).

Řím byl místem mučednictví svatých Petra a Pavla a centrem rodící se civilizace. Spengler, přesvědčený o neúprosném úpadku Západu připomíná jednu větu ze Seneky: Ducunt volentem fata, nolentem trahunt (Osud ty, kteří chtějí, vede, a ty kteří nechtějí, vleče).

Ale proti relativistické a deterministické vizi Spenglera stavíme vizi sv. Augustina, který zatímco barbaři okupovali Hypo, ohlašoval vítězství Města Božího v dějinách, vždy vedených Boží Prozřetelností. Člověk je strůjcem vlastního osudu a s Boží pomocí se západní civilizace může proměnit v úsvit nového zmrtvýchvstání. Národy jsou smrtelné, ale Bůh neumírá a Církev nezapadá.

Roberto de Mattei Corrispondenza Romana

(*) War with Russia. An Urgent Warning From Senior Military Command, Coronet, Lodným 2016.

http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=brexit-a-osud-evropy

 

Znamení šelmy pro každého z nás: RFID čip. Soukromí již brzy přestane zcela existovat. Víme, co jíš, co si oblékáš, co čteš, kam jdeš. Můžeme tě dokonce vypnout. Orwellův svět se stane skutečností. Toto není sci-fi!

MIRO LISÁL analyzuje neuvěřitelně širokou škálu děsivých možností, které přináší masové zavádění RFID čipů do současné společnosti
Edward Snowden dnešní svět vystihl ve třech větách: „Dítě, které se dnes narodí, už vůbec nebude rozumět pojmu soukromí. Nikdy se nedozví, co to znamená mít soukromý okamžik jen pro sebe a vlastní, nezapsanou a nezanalyzovanou myšlenku. A to je problém, protože na soukromí záleží: soukromí nám umožňuje, abychom rozhodovali o tom, kdo jsme a kým chceme být.“

Svěrací kazajka
Technologickým společnostem, které přicházejí s různými inovacemi, vůbec nejde o to, aby lidem usnadnily život, přestože na začátku tomu možná tak i bylo. Rozehrává se tu jiná šachová partie – sledování lidí doslova na každém kroku. Pokud si myslíte, že se od tohoto systému odpojíte tím, že nebudete používat mobilní telefon, internet a platební karty, tak se hluboce mýlíte. Nebude to tak jednoduché, protože na lidi se již připravila jiná svěrací kazajka – RFID čipy.

Na počátku byl jen čárový kód, který si dali v roce 1952 patentovat Norman Woodland spolu s Bernardem Silverem. Přitom v té době ještě neexistovala technologie, která by čárový kód přečetla. Poprvé se tak stalo až 26. června 1974 v americkém státě Ohio. Čárové kódy poté zpopularizoval známý obchodní americký řetězec Walmart, který je začal masivně tisknout na své výrobky. O pár let později se čárový kód dostal do celého světa. Řetězec Walmart však šel ještě dál: byl iniciátorem projektu výroby RFID čipů, tedy nové generace kódů, které by měly časem nahradit čárové kódy. A co je vlastně ten RFID čip?

RFID znamená Radio Frequency Identification, tedy rádiové rozpoznávání, což je technologie umožňující bezdotykový přenos dat, založená na použití elektromagnetických vln. Stejně jako u čárových kódů, kdy čtečka snímá laserovým paprskem kód, i čtečka RFID pomocí rádiových vln snímá kód RFID. Může mít různé podoby – od nálepky až po samostatný čip o velikosti pouze 0,4 x 0,4 mm. Buď v aktivním, nebo pasivním zpracování s integrovanou anténou.

Výhody opěvované, nástrahy utajované
Samozřejmě, že RFID čipy jsou velkými korporacemi opěvované, protože umožňují to, co čárové kódy nedokáží – uchovávat a ukládat si mnohem více dat, které se dají číst i na větší vzdálenost. Málokdo se však zamýšlí nad tím, že tato technologie, která měla být určena hlavně na detailní sledování zboží v obchodech, se dnes již používá všude. RFID čip již máte na občanském průkazu, pasu, platební nebo kreditní kartě, v mobilním telefonu, v klíčích od auta, používají je zaměstnanci velkých firem, když se v práci přihlásí a odhlásí přiložením zaměstnanecké karty na čtečku. A konečně Evropská centrální banka již RFID čipy dává i do nových eurobankovek vyšších nominálních hodnot – prý s úmyslem zabránit jejich falzifikaci.

Nikdo však už lidem neříká, že RFID čipy mají i nevýhody, které budou využity hlavně na masivní sledování jedinců, což ohrožuje soukromí a občanské svobody. To však ty, kteří RFID čipy protlačují do všech výrobků a služeb, příliš nezajímá. Koncem roku 2013 Edward Snowden řekl v souvislosti se sledováním lidí na celém světě prostřednictvím různých špehovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA): „Shromažďování informací jak ho popisoval George Orwell ve svém románu 1984 je nesrovnatelné s tím, co se děje dnes.“ k tomu si přidejte RFID čipy, které mají být umístěny nebo vloženy na všem, na co si člověk jen vzpomene. A za několik let se vás možná vaše děti zeptají, co to ta svoboda vlastně byla.

Technologie RFID by měla být hlavně v obchodních řetězcích velmi výhodná – jak pro zákazníka, tak i pro prodávajícího a výrobce. Obchodní řetězec bude mít neustálý přehled o zboží, které prodává, a bude vědět, kdy, kde a jaké zboží doplnit, případně objednat. Zákazníkovi zase bude stačit v obchodě projít s nákupním košíkem vedle pokladny s čtečkou RFID čipů. Nebude muset žádné zboží vykládat, bude mu jen oznámena výsledná částka za zboží. Tu zaplatí, jak jinak, RFID čipem v platební kartě nebo nověji čipem, který bude mít věrný zákazník implantovaný pod kůží. Sci-fi? Vůbec ne – je to už realita!

Jaksi se již nemluví o tom, že RFID čipy budou velkým problémem pro ochranu dat, protože zákazník je nebude mít šanci na zboží najít, a už vůbec ne odstranit. Bez vědomí kupujícího tak bude možné sledovat i nadále cestu každého zakoupeného zboží až domů k zákazníkovi. Co tím získá, je zcela zřejmé – nejen profil produktu, ale i profil kupujícího: jaké zboží koupil, kdy ho koupil, na kterém místě ho použil, resp. zkonzumoval, kde byl obal vyhozen na smetiště. Následná reklama tak bude přesně cílená a šitá každému na míru – byznys jako z pohádky.

Život pod drobnohledem
Totéž platí i o oblečení, obuvi, koupi auta, o všem, na co si jen vzpomenete. RFID čipy se dají umístit všude, nemusíte o tom vůbec vědět. Španělská oděvní značka Zara, kterou vlastní nejbohatší Evropan Amancio Ortega, již od roku 2014 vkládá RFID čipy do svého oblečení, které prodává v 2000 obchodech po celém světě. Zara tak může mít přehled, kdo její oblečení nosí, o co je kde největší zájem, ve kterých koutech světa se její oblečení pohybuje.

Nejsme daleko od doby, kdy budou pojišťovny nabízet i individuální pojistky díky RFID čipům. Právě čipy budou hlásit, jak se na silnici chová majitel auta, kde auto odstavil – a také to, kde a kdy se mu stala dopravní nehoda. Zdravotní pojišťovny ve spolupráci s obchodními řetězci budou schopny zaregistrovat konzumentské návyky každého spotřebitele a upravovat mu výši zdravotního pojištění i podle toho, zda konzumuje zdravé nebo nezdravé potraviny. Stejně už nebude problém při postihování lidí, kteří obaly s RFID čipy vhodili do nesprávného kontejneru. O každém člověku bude známo i to, jaké knihy a časopisy čte a zda jsou to ty správné.

Možnosti použití RFID čipů jsou však ještě větší, protože již není daleko doba, kdy se tyto čipy budou dávat všem lidem přímo pod kůži. Začíná to samozřejmě salámovou metodou – aby lidé nebyli šokováni. Na začátku to byly „jen“ platební nebo kreditní karty vybavené bezkontaktní platební technologií. Stačí kartu přiložit k platebnímu terminálu. Reklamní kampaň bank zabrala a dnes už téměř nikdo nevlastní platební kartu, která by neměla RFID čip.

Čip zaznamená vše
V mnoha zemích se v současné době masově přechází na osobní doklady s RFID čipem. V České republice prozatím není čipová varianta povinná – to je však pouze otázkou času. Na Slovensku se průkazy bez čipu vydávaly do konce listopadu 2013, což znamená, že během několika let zde budou mít doklady s RFID čipem všichni. Mimochodem: občanskými průkazy nebo pasy se musíte prokázat i při volbách a zřejmě není daleko doba, kdy se už nebude muset při volbách podepisovat, ale jen prokazovat občanským průkazem, který projde čtečkou RFID.

V této souvislosti vůbec není nereálné, že RFID čipy mohou být umístěny do předmětů a dokumentů bez vědomí jednotlivce, tedy například i do volebních lístků. Rádiové vlny tak snadno identifikují nejen každého jednotlivce, který k volbám přijde, ale i jako volil, protože RFID čip na občanském průkazu bude spojen s RFID čipem na volebním lístku.

Čipy se dále dají velmi snadno schovat i do pracovních oděvů či nástrojů zaměstnanců, kteří tak budou i v práci pod totální kontrolou. Zaměstnavatel bude vědět o každém kroku zaměstnance – jak dlouho se zdržoval na pracovišti, kolik času strávil na toaletě, případně k jakým dokumentům a materiálem měl přístup.

RFID čipy umožní každému produktu na Zemi přidělit vlastní jedinečné ID označení, což bude s velkou pravděpodobností vést k tvorbě globálního registračního systému předmětů, ve kterém je každý fyzický předmět identifikován a spojen se svým spotřebitelem nebo vlastníkem v okamžiku prodeje. To si vyžádá vytvoření obrovských databází obsahujících unikátní údaje z RFID čipů, které přečtou RFID čtečky, protože rádiové vlny velmi snadno a nehlučně procházejí tkaninou, plastem, ale i lidskou kůží.

Čtečky budou umístěny do každého prostředí, kde se shromažďují lidé, ale i předměty denní spotřeby. Lidé o nich samozřejmě nebudou mít ani tušení, protože při tak malé velikosti budou neviditelné. A pokud se nakonec k unikátním RFID čipem v platebních kartách, v občanských průkazech, v oblečení, v obuvi nebo v potravinách připojí i osobní identita jednotlivců, lidé tak mohou být nepřetržitě sledováni a spojováni se všemi myslitelnými událostmi ? například politickými shromážděními a protesty. Systém bude vědět o všech politicky nekorektních lidech ještě mnohem lépe, než ví dnes.

Absolutní kontrola
A tak se dostáváme skutečně k absolutní kontrole občanů. Technologie RFID čipů se protlačují plošně, ale pro začátek postupně. Nejprve budou všechny údaje, které o vás systém vede v policejních databázích a v databázích zdravotních a sociálních pojišťoven, nahrány do jednoho RFID čipu na jedné jediné kartě. Proč by také lidé nosili u sebe všechny kartičky, když mohou mít všechny údaje v jedné kartě? Co však v případě, že takovou kartu člověk ztratí?

Technologické společnosti proto přišly s ještě geniálnější řešením. RFID čip se přece nemusí vůbec vkládat do nějakých plastových karet. Stačí do jednoho miniaturního RFID čipu natlačit všechny potřebné osobní údaje každého člověka a čip mu jednoduše implantovat pod kůži, například na ruce. Pak se už nikdo nemusí bát, že by své osobní údaje ztratil nebo kartičku někde zapomněl.

Takovéto čipování začalo nejprve přes domácí mazlíčky – psy a kočky, kdy se prezentovaly jen výhody. Tehdy asi málokoho nenapadlo, že čipovat by se mohli i lidé, aby byli neustále pod drobnohledem. V roce 2005 povolil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) po dvouleté fázi schvalování použití implementovaných čipů pro lékařské účely – tzv. verichips. Jsou velké jako zrnko rýže a každý z nich obsahuje unikátní 16-ti místný číselný kód. Ve spojení s databází je tak možné z těchto identifikačních kódů získávat různé datové soubory – od chorobopisů až po finance.

A to byl jen začátek. V publikaci z Wyoming Institute of Technology „Analýza RFID čipů“ se píše, že lékaři testovali 2955 Američanů z různých zeměpisných oblastí a vrstev. Tato studie analyzovala výskyt RFID čipů ve třech geograficky oddělených komunitách a zjistila, že jeden ze tří Američanů už měl implantován RFID čip. Co je zarážející, implantace čipů byla provedena bez vědomí těchto lidí, a studie odhalila, že RFID čipy byly implantovány při stomatologických zákrocích.

Ve Švédsku šli ještě dál. V novém kancelářském komplexu Epicenter ve Stockholmu umožnili zaměstnancům používat čipy namísto přístupových kódů a karet. RFID čipy si přibližně sto zaměstnanců dalo voperovat dobrovolně pod kůži na ruce. Manažer kancelářského střediska Hannes Sjöblad pro BBC vysvětlil, že se snaží získat zkušenosti s touto technologií dříve, než ji začnou propagovat vládní instituce nebo velké firmy jako Google a Facebook. Výhodou pro zaměstnance nyní je, že si mohou ve firmě otevírat dveře a používat tiskárny letmým dotykem. Opravdu skvělá výhoda…

Ve Velké Británii v roce 2013 schválili pilulky na předpis, které obsahují RFID čipy. I americký FDA schválil tablety s mikročipy pro použití v USA. Mikročipy tak dokáží monitorovat zdravotní stav. Společnost Proteus Digital Health (PDH) vyvinula čip nazvaný Ingestion Event Marker, který byl nejdříve schválen v Evropě, a podle spoluzakladatele PDH George Savage jde o předzvěst nové éry digitální medicíny a nových postupů. Máme se opravdu na co těšit.

Orwellův svět ožívá
Ve Zjevení apoštola Jana 13, 16-17 se píše: “ I působila k tomu, aby všichni, mali i velicí, bohatí i chudí, svobodnici i nevolnici učinili si znamení na pravé ruce své neb na čele svém, a aby nikdo nemohl koupiti neb prodati, leč kdo by měl znamení, buď jméno šelmy neb číslo jména jeho.“ Pokud by někdo ještě na začátku roku 2013 tvrdil, že je na internetu sledován prostřednictvím různých špehovacích programů americké NSA, byl by považován za blázna a konspirátora. To, co bylo pro většinu lidí nemyslitelné, vyplulo na povrch díky odhalení bývalého agenta CIA Edwarda Snowdena.

Lidé už své soukromí dávno ztratili, každý jeden člověk je sledován, bránit se proti tomu je nemožné. Dnes už nad tím většina lidí jen mávne rukou se slovy „vždyť já nic špatného nedělám, ať mě sledují.“ A to, co bylo před pár lety jen konspirační teorií, dnes většina lidí bere jako běžnou věc – Orwellův svět se stal skutečností.

Hotovost už za pár let zřejmě ani nebude existovat, celý svět se pomalu chystá na bezhotovostní ekonomiku. Například ve Švédsku již 95% všech transakcí v maloobchodním prodeji probíhá přes bezhotovostní platby. Připravme se na to, že na jednom RFID čipu, ať už na multifunkční kartě nebo implantovaném čipu pod kůží, bude vklíněna celá naše identita, všechny údaje o naší osobě, všechny bezhotovostní peníze, identifikační údaje od rodného čísla, přes zdravotní a sociální pojištění. Co se stane, pokud nebude někdo politicky korektní vůči systému, ve kterém žije, je snadné si domyslet. Tento zvrácený systém mu prostě vypne RFID čip a celá jeho identita spolu se všemi údaji včetně finanční rezervy přestane existovat. Nepohodlní lidé zmizí, doslova se vypaří, přestanou existovat.

Neustálé mediální vymývání mozků spolu s totálním sledováním každého občana směřuje k jednomu cíli ? k vytvoření Nového světového řádu.

Tak tedy, nechme si implantovat čip a vzhůru do světa, kde soukromí neexistuje!

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2529-znameni-selmy-pro-kazdeho-z-nas-rfid-cip-soukromi-jiz-brzy-prestane-zcela-existovat-vime-co-jis-co-si-oblekas-co-ctes-kam-jdes-muzeme-te-dokonce-vypnout-orwelluv-svet-se-stane-skutecnosti-toto-neni-scifi.htm

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.