P. Malachi Martin o treťom fatimskom tajomstve. + Bludy Martina Luthera

P. Malachi Martin o třetím fatimském tajemství 
Článek je přepisem části rozhovoru P. Malachiho Martina pro radiový program Arta Bella, týkající se třetího fatimského tajemství z roku 1998. V roce 2000 bylo toto tajemství zveřejněno, přičemž se dle všech indicií jedná pouze o jeho první část.
Přepis zachovává mluvený styl rozhovoru.

Tretie tajomstvo Fatima

Art Bell: Pochopil jsem, že jste složil slib mlčení nebo utajení. Četl jste třetí tajemství. Bylo s vámi sdíleno. Je to pravda?
P. Malachi Martin: Ano, bylo mi dáno k přečtení jednoho rána v únoru 1960. A samozřejmě, než jsem jej dostal, musel jsem složit jednoduchou přísahu, kterou vždy skládáte o zachování tajemství. Jeho detaily tedy nemohu sdělovat – chci tím říct, skutečná slova a vyjádření.
AB: Kdyby toto třetí fatimské tajemství bylo zveřejněno, mohl by to být otřes, který veřejnost… který Církev potřebuje?
PMM: Mohl. A to je jeden důvod, proč není zveřejněno, proč zapadlo do limbu, z nějž snadno nevyjde. Byl by to otřes. O tom není pochyb. Třebaže by to lidi zasáhlo různým způsobem, Arte.
Někteří lidé, když by se jim sdělilo, že toto je autentické třetí fatimské tajemství, by se nesmírně rozhněvali.
AB: Ó, chápu. Věřte mi, že chápu, otče.
AB: Následující je přepisem toho, co je možná třetím fatimským tajemstvím, jak jsem jej četl 14. 5. 1998 v čase 34:38 tohoto programu. Začal jsem tímto úvodem: „Dobře. V žádném případě nezaručuji, že následující je autentické. Nevím to. Vše, co vám mohu říct je, že to vypadá reálně. Údajně je to třetí fatimské tajemství. Sami rozhodněte. Tady to je.“
Lidstvo postihne velká epidemie. Nikde na světě nebude řád. Satan bude ovládat nejvyšší místa určující chod věcí. Podaří se mu svést duše velkých vědců, kteří vymýšlejí zbraně, s nimiž bude možné zničit velkou část lidstva za pár minut. Satan bude mít svou moc. Mocní, kteří ovládají lid, je podnítí vyrobit ohromné množství zbraní. Bůh potrestá člověka důkladněji než při potopě světa. Přijde čas všech časů a konec všech konců. Velcí a mocní budou umírat spolu s malými a slabými. I pro Církev to bude doba její největší zkoušky. Kardinálové budou stát proti kardinálům. Biskupové budou stát proti biskupům. Satan bude kráčet mezi nimi. A v Římě budou změny. Církev bude ztemnělá a svět se bude třást hrůzou. Jedna velká válka vypukne v druhé polovině 20. století. Oheň a dým bude padat z nebe. Vody oceánů se změní na páru a pára se zvedne a zaplaví vše. Vody oceánu se stanou mlhou. Miliony a miliony lidí zemřou z hodiny na hodinu. Každý kdo zůstane naživu, bude závidět mrtvým. Všude, kam člověk pohlédne, budou muka a trápení, rozvaliny v každé zemi. Ten čas se blíží. Propast se rozšiřuje bez naděje. Dobří budou hynout se špatnými. Velcí s malými. Vládci Církve s věřícími. Panovníci se svým lidem. Všude bude smrt, kvůli chybám spáchaným nevěřícími a šílenými následovníky Satana, který tehdy a pouze tehdy, převezme vládu nad světem. Nakonec ti, kteří přežijí, provolají Boha a Jeho slávu a budou Mu sloužit, jako když svět nebyl ještě tak zvrácený.
AB: Toť vše. Otče Martine?
PMM: Ano, Arte?
AB: Máte k tomu nějaký komentář?
PMM: Poslechl jsem si to a domnívám se, že uměřená odpověď, kterou bych k tomu měl poskytnout, je tato, ve dvou částech, opravdu, dvě vyjádření. Není to text, který mi byl dán k přečtení v roce 1960. Jsou v něm [však] prvky, které do tohoto textu patří.
AB: Tedy jinak řečeno… snažím se našlapovat tak opatrně, jak mohu… jinak řečeno, tvrdíte, že toto není přesně to, co jste měl, ale jsou tam prvky z toho, co jste právě slyšel…?
PMM: Ano, jsou tam prvky, které skutečně patří do třetího tajemství. To je asi tak nejuměřenější odpověď, kterou jsem k tomu mohl dát.
AB: Dobře, v pořádku, a já vás nebudu žádat říct víc, ale když mám na paměti to, co jsem právě přečetl, považoval byste třetí tajemství za tak traumatizující, jak je prohlašováno v tom, co jsem četl, nebo za víc?
PMM: Za víc.
AB: Za víc?
PMM: Za víc, ano. Za mnohem víc. Bez… opět… víte, Arte, když našlapujeme opatrně, ústřední prvek v třetím tajemství je strašný. A ten není v tomto textu.
AB: Není v tomto textu?
PMM: Ne, není, Bohu díky.
AB: Teď bych se, myslím, zeptal na toto. Chápu, že jste složil přísahu, ale zvažoval jste, že otřes, který má věci obrátit, může být tak závažný, že by možná… měl být odhalen?
PMM: S vaší poslední větou plně souhlasím. Mělo by být odhaleno, ale zde je můj problém, Arte. Jsem jeden malý človíček. Nemám žádnou veřejnou autoritu to učinit. Nevím, jestli to bude vůle Boží. A protože by to mělo tak strašné účinky na mnohé jiné než na křesťany, a na mnohé další, nemohu učinit takové rozhodnutí. Chápete, co se snažím říct?
AB: Otče, jakým způsobem vám bylo ukázáno třetí tajemství?
PMM: Kardinál, který mi jej ukázal, byl přítomen na setkání pořádaném toho roku, 1960, papežem Janem XXIII., aby nastínil jistému počtu kardinálů a prelátů to, co si myslí, že by se s textem tajemství mělo udělat. Papež Jan XXIII., papež v roce 1960, si nemyslel, že by měl tajemství zveřejnit. Zruinovalo by to jeho tehdejší vyjednávání s Nikitou Chruščovem, vůdcem všech Rusů. A měl také odlišný pohled na život, který o dva roky později, když zahájil [Druhý] vatikánský koncil, opakoval velmi stručně a takřka opovržlivě uprostřed svého proslovu 11. října 1962 v bazilice sv. Petra shromážděným biskupům, kteří na vatikánský koncil přijeli, a návštěvníkům – to místo bylo přeplněné, ohromná bazilika – pohrdavě se posmíval, že je proti lidem, které nazval „proroky zkázy“. A v mysli nikoho z nás nebylo pochyb, že hovoří o třech prorocích z Fatimy.
AB: V Církvi existují ti, kteří zlehčují to, co je obsaženo ve třetím tajemství.
PMM: Rozhodně.
AB: A pak existují tací, kteří to vůbec nezlehčují.
PMM: Zveličují.
AB: Zveličují. Bez zlehčování nebo zveličování mi tedy říkáte, že to, co je ve třetím tajemství, je strašnější než to, co jsem právě četl.
PMM: Ach, ano, Arte, to je. Protože to, co jste právě četl, je v podstatě prudký nápor přirozených sil … jistě, Satan prochází, atd., jako takový mezi lidmi…ale v podstatě je to jako by se příroda bouřila proti lidstvu. To je v podstatě, skrze všechny tyto strašné pohromy, trest. A to není podstatou třetího tajemství, nikoliv tou hrozivou.
AB: Ufff!
PMM: Ano. Ohromuje to představivost.

AB: Opět, otče Martine, ve vztahu k tomu, co jsem četl, a o čem jste řekl, že je to částečně relevantní, umíte si představit, že osoba, která to napsala, byla nějakým způsobem obeznámená s původním textem?
PMM: Ano, ano, ano, jistě, přinejmenším ústně, nikoliv skrze četbu.
AB: Chápu.

AB: Dobře, pokračujeme. Jen několik věcí, které chci rychle přečíst, jedna od přítele z Austrálie, otče, který říká: „Jeden jezuitský kněz mi před lety v Perthu řekl více o třetím tajemství. Mezi jinými věcmi řekl, že poslední papež bude pod nadvládou Satana. Papež Jan omdlel, protože si myslel, že to může být on. Byli jsme přerušeni předtím, než jsem mohl vyslechnout zbytek.“ Máte k tomu nějaký komentář?
PMM: Ano. Zní to, jako by četli nebo jim byl řečen text třetího tajemství.
Zdroj: Lance Lee Osbourn
Překlad: D. Grof

http://rexcz.blogspot.sk/2016/10/p-malachi-martin-o-tretim-fatimskem.html

 

Martin Luther hovoří sám za sebe

„Ne každý, kdo mi říká: ´Pane, Pane´, vejde do království nebeského..“ (Mt. 7:21)
Předmětem tohoto článku o Martinu Lutherovi není výklad jeho historie, která se dá snadno dohledat, ale spíše předložení přímých citátů muže nazývaného „velkým náboženským reformátorem hlubokého duchovního vhledu“, k němuž mnozí nekatolíci vztahují původ svých církví. Žádné z následujících prohlášení nebylo nikdy popřeno a mohou být považována za součást jeho náboženského myšlení. Mnoha lidem by to mělo ukázat aspekt Martina Luthera tak „pohodlně“ přehlížený v dnešní době falešného ekumenismu.

PŘIKÁZÁNÍ
Kristus
„Chceš-li však vejíti do života, zachovávej přikázání.“ (Mt. 19:17)
„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit zákon nebo proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Vpravdě zajisté pravím vám: dokavad nepomine nebe a země, nepomine jediné písmě neb jediná čárka ze zákona, až se všecko stane.“ (Mt. 5:17)
„Neboť to jest láska k Bohu, abychom zachovávali přikázání jeho; a přikázání jeho nejsou těžká.“ (I Jan 5:2)
Luther
„Kdyby se měl Mojžíš pokoušet vás zastrašovat svým hloupým Desaterem přikázání, rovnou mu řekněte – běž obtěžovat Židy.“ (Přednáška ve Wittenbergu)
„´Nepožádáš´, je přikázání, které prokazuje, že jsme všichni hříšníky; protože není v silách člověka nežádat, a stejné je směřování všech přikázání, protože jsou pro nás všechna stejně nemožná.“ (De Lib. Chris, 4:2)
MOUDROST, SVOBODNÁ VŮLE
Kristus
„Každý tedy, kdo slyší tato slova má a koná je, bude připodobněn muži moudrému, jenž postavil dům svůj na skálu.“ (Mt. 7:24)
Luther
„Žádné dobré dílo nevzejde jako výsledek vlastní moudrosti člověka, ale vše se musí stát v otupění… Rozum se musí opustit, protože je to nepřítel víry.“ (Tischreden, Weimer VI, 143, 25-35)
„Rozum je služkou ďábla a nečiní nic, než že se rouhá a zneucťuje vše, co Bůh říká nebo dělá.“ (Proti nebeským prorokům, O obrazech a svátosti)
Kristus
„Nikdo jsa pokoušen neříkej: „Od Boha jsem pokoušen“, neboť Bůh nemůže býti pokoušen ke zlému, sám pak nepokouší nikoho.“ (List Jakubův 1:13)
„Syn člověka sice jde, jak psáno jest o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen; lépe by mu bylo, kdyby se byl nenarodil člověk ten.“ (Mt. 26:24)
Luther
„Jeho [Jidášova] vůle byla řízena od Boha; Bůh Svou všemohoucí mocí pohnul jeho vůlí, protože činí vše, co je na tomto světě.“ (De Servo Arbitrio, proti svobodné vůli člověka)
HŘÍCH
Kristus
„Kdo činí hřích, jest z ďábla, neboť ďábel hřeší od počátku. K tomu se ukázal Syn Boží, aby zkazil díla ďáblova.“ (1. List Janův 3:8)
Luther
„Osoba, která je pokřtěná, nemůže, ačkoliv by mohla, ztratit svou spásu jakýmikoliv hříchy jakkoli závažnými, dokud neodepře věřit. Protože žádné hříchy ji nemohou zatratit, ale jen nevíra sama.“ (Babylonské zajetí)
VÍRA A DOBRÉ SKUTKY

Kristus
„Co prospěje, bratři moji, praví-li kdo, že má víru, skutků však nemá? Může ho víra spasiti?“ (List Jakubův 2:14) „Tak i víra, nemá-li skutků, jest mrtvá sama v sobě.“ (List Jakubův 2:17)
„Kdybych měl všecku víru, takže bych hory přenášel, lásky však kdybych neměl, ničím bych nebyl.“ (1 Kor 13:2)
„Vynasnažte se tím více, abyste dobrými skutky upevnili své povolání a vyvolení, neboť činíce to, nikdy nepadnete.“ (II Petr 1:10-11)
„Dobré pak čiňme bez ustání, neboť časem svým budeme žnouti, neochabneme-li. Nuže, pokud máme čas, čiňme dobré vůči všem, zvláště vůči domácím víry.“ (Gal. 6:9-10)
Luther
„Proto považujeme člověka za ospravedlněného samou vírou, bez skutků zákona.“ (List Martina Luthera o přímluvě svatých)
„Je důležitější mít se na pozoru před dobrými skutky než před hříchem.“ (Tischreden, Wittenbergské vydání, sv. VI., str. 160)
„Toto je křesťanská svoboda… že nemáme potřebu žádných skutků k dosažení zbožnosti a spásy.“ (O křesťanské svobodě)
„Úplně nejlepším dobrým skutkem je lehký hřích dle Božího milosrdného soudu a smrtelný hřích dle Jeho přísného soudu.“ (32. článek Argumentu na obhajobu článků Martina Luthera)
„Ten, kdo říká, že Evangelium vyžaduje skutky ke spáse, jářku, prázdné a všední, je lhář.“ (Tischreden, str. 137)
SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST

Kristus
„Nezabiješ.“ (Mt. 19:18)
„Každý, kdo nenávidí bratra svého, jest vražedník; a víte, že žádný vražedník nemá života věčného v sobě zůstávajícího.“ (I Jn 3:15)
„Vtas svůj meč na jeho místo; neboť všichni, kteří berou meč, od meče zahynou.“ (Mt. 26:52)
„Nedej se přemoci zlému, nýbrž přemáhej zlé dobrým.“ (Ř 12:21)
„Bůh nemůže býti pokoušen ke zlému, sám pak nepokouší nikoho.“ (List Jakubův 1:13)
Luther
„Já, Martin Luther, jsem během povstání zavraždil všechny sedláky, protože jsem to byl já, kdo nařídil, aby byli ubiti. Všechna jejich krev jde na mou hlavu. Vkládám to však na našeho Pána Boha: protože On mi nařídil takto hovořit.“ (Tischreden; Erlanger ed., sv. 59, str. 284)
Němečtí vladaři během selského povstání (1524-25) požádali Luthera o jeho morální souhlas před tím, než zaútočili, na což odpověděl:
„Kdokoli tedy můžeš, musíš bít, věšet a zabíjet v okruhu svého panství i v zájmu obecném a nezapomínat, že nad vzbouřence není nic jedovatějšího, škodlivějšího a ďábelštějšího. Vzteklého psa musíš ubít k smrti; nezabiješ-li ty, zničí on tebe a s tebou celou zemi.“
„Vladař může získat nebe krveprolitím spíše nežli modlitbou.“ (Pamflet s názvem: Proti loupežným a vražedným hordám sedláků)
„Bůh dal zákon a nikdo jej neposlouchá. Kromě toho zavedl biřice, poháněče; mají tedy vládci pohánět, škrtit, věšet, upalovat, stínat a lámat v kole sprosté masy.“ (přepis kázání předneseného Lutherem v roce 1526, ref. Erlanger, sv. XV, 2, str. 276)
MANŽELSTVÍ

Kristus
„Proto opustí člověk otce svého i matku svou a přidrží se manželky své a ti dva budou tělem jedním.‘ Nejsou tedy již dva, nýbrž jedno tělo. Nuže, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ … „Pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám Mojžíš propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak. Pravím však vám: Kdo propustí manželku svou leč pro smilství a pojme jinou, cizoloží, a kdo pojme propuštěnou, cizoloží.“ (Mt. 19:4-9)
Luther
„Zdráhá-li se manžel, existuje jiný, který se nezdráhá; zdráhá-li se žena, pak nechť přijde služka.“ (O životě v manželství)
„Dejme tomu, že bych měl poradit ženě impotentního muže, s jeho svolením, aby se dala jinému, řekněme bratrovi jejího manžela, ale aby držela toto manželství v tajnosti a připsala děti tak zvanému domnělému otci. Otázkou je: Je taková žena ve stavu spásy? Odpovídám: zajisté.“ (O manželství)
Kristus
„Manželství budiž ve všem počestné a lože neposkvrněné, neboť smilníky a cizoložníky souditi bude Bůh.“ (Ř 13:4)
Luther
„Není to v protikladu k Písmu svatému, aby měl muž několik manželek.“ (De Wette, sv. 2, str. 459)
„Pokud jde o rozvod, je to stále diskutabilní otázka, zda je přípustný. Co se mě týká, já před ním dávám přednost bigamii.“ (O manželství)
PANENSTVÍ

Kristus
„A žena nevdaná, totiž panna, myslí na věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem.“ (I Kor. 7:34)
„Střezte se smilství. Každý hřích, který člověk učiní, jest kromě těla; kdo však smilní, hřeší proti tělu svému.“ (I Kor. 6:18)
Luther
„Slovo a dílo Boží hovoří jasně, že ženy mají být učiněny buď manželkami, nebo prostitutkami.“ (O životě v manželství)
Kristus
„On hříchu neučinil, aniž se nalezla lesť v ústech jeho.“ (I Petr 2:22)
„Takový zajisté příslušel nám velekněz, svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšenější nad nebesa.“ (Ž 7:26)
„Kdo z vás bude mne viniti z hříchu? Jestliže pravdu mluvím (vám), proč mi nevěříte? Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; proto vy neslyšíte, že z Boha nejste.“ (Jn 8:46-47)
Luther
Končíme tím, co musí být jedním z největších rouhání vyslovených kdy ústy člověka.
„Kristus se dopustil cizoložství nejprve se ženou u studny, o níž nás zpravuje sv. Jan. Cožpak o něm všichni neříkali: ´Co s ní dělal?´ Za druhé, s Marii Magdalenou, a za třetí, se ženou chycenou při cizoložství, kterou tak lehce propustil. Tak i Kristus, který byl tak počestný, se musel provinit smilstvem před tím, než zemřel.“ (Tischreden, Weimer ed., II, 107)
ZÁVĚR
Kristus
„Prosím však vás, bratři, abyste měli pozor na ty, kteří činí různice a pohoršení proti učení, kterému jste se naučili, a vyhněte se jim. Neboť takoví lidé neslouží Kristu, Pánu našemu, nýbrž svému břichu, a lahodnými řečmi a pochlebováním podvádějí srdce nevinných.“ (Ř 16:17)
Luther byl formálně exkomunikován bulou Exsurge Domine vypracovanou v červenci 1520. Ta také zavrhla čtyřicet jedna tezí vyňatých z jeho spisů.
Luther
„Pokud jde o mě, kostky jsou vrženy: Pohrdám náklonností i vztekem Říma; nechci s ním být smířen nebo s ním kdy mít jakékoliv společenství. Ať zavrhne a spálí mé knihy; já na oplátku zavrhnu a veřejně spálím celý papežský zákon, tu bažinu herezí.“ (De Wette, I, 466)
Kristus
„Byli však i nepraví proroci v lidu (israelském), jakož i mezi vámi budou nepraví učitelé, kteří uvedou sekty záhubné… A mnozí budou následovati jejich prostopášnosti; a pro ně cesta pravdy bude se tupiti.“ (II Petr 2:1-2)

P. James Doran
Zdroj: Angelus Online
Překlad: D. Grof

http://rexcz.blogspot.sk/2016/10/martin-luther-hovori-sam-za-sebe-1990.html

 

Jestliže někdo obhajuje heretiky, sám je heretik.

Papež Inocenc III.

 

Jestliže někdo neodsuzuje heretiky, anathema platí pro něho.

Papež Vigilius

 

Jestliže se někdo modlí s heretiky, je to heretik.

Papež Benedikt XV.

 

Protestantismus neboli reformované náboženství, jak je pyšně nazvali jeho zakladatelé, je souhrnem všech herezí, které byly před ním, které vznikly po něm a které se mohou ještě zrodit, aby zabíjely duše.

sv. papež Pius X.

 

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.