Pápež k listu kardinálov: Niektorí to nechápu. + Kardinál Burke: „Tradícia je záväzná, Cirkevná autorita existuje iba v službe Tradícii“. + Poľsko slávnostne vyhlásilo Ježiša Krista za Pána a Kráľa národa i zeme

Rím-Bonn, 18.11.2016 (kath.net/KAP) 019 871 – Pápež František odmietol obvinenie, že sa nevyjadruje celkom jasne k prístupu k znovu zosobášeným rozvedeným:
„Niektorí – pomyslite na isté reakcie na ‘Amoris laetitia’ – to stále nechápu,“ povedal František v interview pre milánsky katolícky denník „L´Avvenire z piatka očividne vzhľadom na výzvu viacerých kardinálov, medzi nimi Joachima Meisnera, aby veci vysvetlil.

Morales daroval papezovi kosak a kladivo v tvare kriza
„Neexistuje iba čierna alebo biela, ale treba rozhodovať v plynutí rieky života. To nám povedal Druhý vatikánsky koncil (1962-1965). Zrejme bude treba ešte trocha času, kým to všade pochopia: Kronikári histórie hovoria, že koncil potrebuje celé storočie, aby správne prenikol do Cirkvi … My sme v polovici.“
„Dogmatickou konštitúciou Cirkvi ´Lumen gentium´ sa Cirkev znova obrátila k evanjeliu ako svojmu prameňu. To presúva os kresťanského chápania od istého legalizmu, ktorý môže byť aj ideologický, na osobu Boha, ktorý sa stal milosrdenstvom vo vtelení Syna,“ povedal František.

Pochopenie pre Luthera
Vzhľadom na Luthera František v interview povedal:
„Luther tiež reagoval na obraz Cirkvi, ktorá si myslela, že sa môže vzdať Božej milosti, alebo sa už domnievala, že milosť je jej vlastníctvom. Toto pokušenie zriadiť Cirkev vzťahujúcu sa na seba samú, ktoré vedie k protikladom a nakoniec k rozkolu, sa neustále vracia,“ povedal pápež.
„Je to rakovinový nádor Cirkvi, že sa ľudia v nej navzájom zahrňujú poctami. Kto v Cirkvi pestuje hlad po moci a sebarealizáciu, trpí ´duchovnou chorobou´. Ako pochybené označil pápež chápanie, že Cirkev je sebe si vystačujúca ľudská inštitúcia, v ktorej sa všetko hýbe podľa logiky ctižiadosti a moci.“

 

„Odstrániť neistoty“.
V minulých týždňoch viaceré médiá – medzi nimi katolícky denník „Tagespost“ vo Würzburgu – uverejnili otvorený list štyroch kardinálov pápežovi o zneistení a veľkom zmätení veriacich po pápežskom dokumente „Amoris laetitia“ o manželstve a rodine. Kardináli žiadali objasnenie nejasností v encyklike. Aj medzi biskupmi a teológmi existujú protirečivé výklady. Signatári preto apelovali na pápeža, aby neistoty odstránil a urobil vo veciach jasno.
Verejnosť zvlášť zaujíma otázka, či znovu zosobášení rozvedení môžu za istých okolností znova byť pripustení ku svätému prijímaniu. Doteraz to bolo možné, iba ak žili zdržanlivo. Či pápež túto úpravu encyklikou „Amoris laetitia“ uvoľnil, alebo nie, o tom sa mesiace prudko diskutuje.
František doteraz nedopovedal na otázky ani áno, ani nie. Avšak nepriamo prijímanie pre rozvedených v jednotlivých prípadoch bránil, no súčasne odmietol príliš liberálnu prax. K príslušnej orientačnej pomôcke argentínskych biskupov napísal, že „neexistujú iné výklady“.
Autori listu predložili pápežovi a Kongregácii pre náuku viery päť otázok s prosbou o vyjasnenie. Ide o prijímanie pre rozvedených a o ďalšie zásadné témy.
Predseda Centrálneho výboru nemeckých katolíkov (Zdk), Thomas Sternberg, výzvu kardinálov v piatok ostro kritizoval: „Tým práve podkopávajú zmenu perspektívy Svätého Otca,“ povedal v Bonne vzhľadom na Františkom stále znova formulovanú výzvu k milosrdenstvu.
Sternberg vyhlásil, že cíti „porušenie kolegiality“ tak, ako v otázke konfliktného tehotenského poradenstva pred rokmi. „Tento druh neúprimnej cirkevnej politiky považuje za veľmi škodlivý. Tu sa rany nehoja, ale trhajú. To škodí našej cirkvi a jej vierohodnosti.“

 

Vatikánsky expert: „Pápež je veľmi nahnevaný“
Pápež František je údajne kvôli kritike štyroch kardinálov na jeho exhortácii „Amoris Laetitia“ veľmi nahnevaný! Uviedol to vatikánsky expert Edward Pentin v piatok na Twitteri. Pentin sa odvoláva na „zdroje v Dome sv. Marty“. Pápež nie je veľmi šťastný z kritiky a už aj nepriamo na túto kritiku reagoval. Ako sa kath.net dozvedel, existujú očividne ešte ďalší kardináli, ktorí sa doteraz neobrátili na verejnosť a ktorí dokument „Amoris laetitia“ vidia takisto kriticky. –zg-

 

 

Kardinál Burke: ‚Autorita je iba v službe Tradícii’

Rím, 18.11.2016 (kath.net/jg) 019 870 – List štyroch kardinálov pápežovi Františkovi s prosbou o vysvetlenie piatich nejasných bodov v „Amoris Laetitia“ treba chápať ako opatrenie lásky k blížnemu, v prospech jednoty a pastoračnej starostlivosti, nie ako politický postoj. Povedal to kardinál Raymond Burke, patrón Suverénneho rádu maltézskych rytierov a signatár listu pápežovi v interview s Edwardom Pentinom pre National Catholic Register.
Kardinál povedal, že v týchto piatich bodoch vládne „nesmierne zmätenie“ na všetkých úrovniach Cirkvi. „V Cirkvi je v týchto otázkach de facto rozkol. Kňazi a biskupi odpovedajú na tieto zásadné morálne otázky rozdielne. Som s tým konfrontovaný všade, kam prichádzam. Kňazi odporujú kňazom, kňazi odporujú biskupom, biskupi si odporujú navzájom. To odporuje bytostnej podstate Katolíckej cirkvi,“ kritizoval kardinál.
Štyria kardináli – Walter Brandmüller, Raymond Burke, Carlo Caffarra, Joachim Meisner napísali list pápežovi z pastoračnej starostlivosti a s veľkou úctou pred Petrovým úradom, ako zdôraznil kardinál Burke. Pápež je fundament jednoty biskupov a veriacich, citoval kardinál Druhý vatikánsky koncil.
„Ako biskupi máme voči veriacim zodpovednosť, ako kardináli sme najdôležitejšími poradcami pápeža. Ak by sme mlčali k zásadným otázkam vyplývajúcim z textu „Amoris laetitia“, neplnili by sme túto zodpovednosť,“ vysvetlil Burke.
Ich list sa preto nemá chápať ako politický postoj v politickom spore medzi „konzervatívnymi“ a „liberálnymi“ silami v Cirkev. Tu ide jednoducho o pravdu. Štyria kardináli chcú iba prezentovať to, čo Cirkev už vždy učila a praktizovala. Odpovede na tieto otázky sú podstatným kľúčom k interpretácii „Amoris laetitia“, ako povedal kardinál.
Čo by urobili, keby pápež František naďalej na ich list nereagoval, alebo keby im dal odpoveď, ktorá nie je zlučiteľná s Tradíciou Cirkvi, opýtal sa redaktor Pentin kardinála. „V tomto prípade by sme museli siahnuť ku zriedkavej praxi a pápeža skorigovať,“ odpovedá kardinál Burke. „Tradícia je záväzná, Cirkevná autorita existuje iba v službe Tradícii“, zdôraznil a citoval apoštola sv. Pavla: „Ale keby sme vám hlásali my, alebo aj anjel z neba, iné evanjelium, ako sme vám hlásali, nech je prekliaty!“ (Gal 1,8) –zg-

 

 

Polsko dnes slavnostně prohlásilo Ježíše Krista za Krále a Pána země a národa

Polsko. Polsko dnes slavnostně prohlásilo za Ježíše Krista za Krále a Pána své země. Završením Svatého roku milosrdenství a jubilejního roku 1050. výročí „Křtu Polska“ byl v Polsku dnešní Akt přijetí Ježíše Krista za Krále a Pána. Slavnost probíhala na poutním místě Božího milosrdenství v Krakově – Łagiewnikach za přítomnosti mnoha polských biskupů, kněží a vládní delegace v čele s prezidentem Andrzejem Dudou.

Homilii pronesl opolský biskup Andrzej Czaja, který je v rámci polského episkopátu předsedou tzv. intronizačních hnutí. Právě tato lidová hnutí inspirovaná mystičkou 20. století Rozalií Celakównou (1901-1944) stojí na počátku myšlenky prohlášení Ježíše Krista za Krále Polska. „Nedopusťme, aby jediným plodem dvojího jubilea Milosrdenství a Křtu Polska, byl jakýsi zápis v kronikách a letopisech – řekl biskup Czaja. – Nesmíme dále postupovat směrem, který znamená vzdalovat se od Boha. Změny však nepřinese pouhé vyhlášení Jubilejního Aktu. Je nutné započít dílo proměny a uspořádat života podle Boží vůle, řídit se Ježíšem a Jeho evangeliem,“ řekl biskup Czaja.

Slavnostní prohlášení vykonal před vystavenou Nejsvětější svátostí předseda Polské biskupské konference, arcibiskup Stanisław Gądecki:

„Vyznáváme před nebem a zemí, že Tvé kralování potřebujeme. Vyznáváme, že Ty jediný máš nad námi svaté a nikdy nehasnoucí právo. Proto s pokorou skláníme své hlavy před Tebou, Králi Všehomíra, uznáváme Tvé panování nad Polskem a celým našim národem, žijícím ve vlasti i ve světě.“ – Stojí v textu „jubilejního aktu“.

Zítra na Slavnost Krista Krále, bude Jubilejní akt přijetí Ježíše Krista za Krále a Pána přečten ve všech polských farnostech.


Jubilejní akt přijetí Ježíše Krista za Krále a Pána

Nesmrtelný Králi věků, Pane Ježíši Kriste, náš Bože a Spasiteli! V jubilejním roce 1050. výročí křtu Polska a v mimořádném Svatém roce milosrdenství, my Poláci, stojíme před Tebou (spolu se svými duchovními i světskými představiteli), abychom uznali Tvou vládu, podřídili se Tvému Právu a abychom Tobě svěřili a zasvětili naši vlast a celý národ.
Vyznáváme před nebem a zemí, že Tvé kralování potřebujeme. Vyznáváme, že Ty jediný máš nad námi svaté a nikdy nehasnoucí právo. Proto s pokorou skláníme své hlavy před Tebou, Králi Všehomíra, uznáváme Tvé panování nad Polskem a celým našim národem, žijícím ve vlasti i ve světě.

S touhou oslavit majestát Tvé moci a slávy, s velkou vírou a láskou voláme: Kraluj nám, Kriste!
– V našich srdcích – Kraluj nám, Kriste!
– V našich rodinách – Kraluj nám, Kriste!
– V našich farnostech – Kraluj nám, Kriste!
– V našich školách a univerzitách – Kraluj nám, Kriste!
– Ve sdělovacích prostředcích – Kraluj nám, Kriste!
– V našich úřadech, na místech, kde pracujeme, sloužíme i odpočíváme – Kraluj nám, Kriste!
– V našich městech a vesnicích – Kraluj nám, Kriste!
– V celém polském národě a státu – Kraluj nám, Kriste!
Dobrořečíme Ti a děkujeme Ti, Pane Ježíši Kriste:
– Za nekonečnou Lásku Tvého Nejsvětějšího Srdce – Kriste, náš Králi, děkujeme!
– Za milost svatého křtu a před věky uzavřené smlouvy s naším národem – Kriste, náš Králi, děkujeme!
– Za mateřskou a královskou přítomnost Marie v našich dějinách – Kriste, náš Králi, děkujeme!
– Za Tvé velké Milosrdenství, které nám stále ukazuješ – Kriste, náš Králi, děkujeme!
– Za Tvou věrnost navzdory našim zradám a slabosti – Kriste, náš Králi, děkujeme!
S vědomím našich vin a urážek, jimiž jsme zasáhli Tvé Srdce, prosíme o odpuštění všech svých hříchů a zejména hříchu odvracení se od svaté víry a nedostatku lásky k Tobě a k bližním. Prosíme Tě od odpuštění za všechny společenské hříchy národa, za všechny nedostatky, závislosti a zotročení. Zříkáme se zlého ducha a všeho, co působí.

Pokorně se poddáváme Tvému panování a tvému právu. Bereme na sebe závazek podřídit Tvému právu celý náš osobní, rodinný i národní život:
– Slibujeme, že budeme bránit Tvou svatou čest a hlásat Tvou královskou slávu – Kriste, náš Králi, slibujeme!
– Slibujeme, že budeme plnit Tvou vůli a střežit ryzost svých svědomí – Kriste, náš Králi, slibujeme!
– Slibujeme, že budeme pečovat o svatost našich rodin a křesťanskou výchovu dětí – Kriste, náš Králi, slibujeme!
– Slibujeme, že budeme budovat Tvé království a bránit ho v našem národě – Kriste, náš Králi, slibujeme!
– Slibujeme, že se budeme činně angažovat v životě církve a hájit její práva – Kriste, náš Králi, slibujeme!
Jediný Vládce zemí, národů a celého stvoření, Králi králů a Pane panujících! Svěřujeme Ti Polskou zemi a ty, kdo Polsku vládnou. Učiň, aby vlády spravedlivě spravovaly všechno, co je jim svěřeno, a stanovovali práva ve shodě s Tvými Právy.
Kriste Králi, s důvěrou svěřujeme Tvému Milosrdenství všechno, co představuje Polsko, a zejména ty členy národa, kteří se neubírají Tvými cestami. Obdař je svou milostí, osvěť je mocí Ducha svatého a všechny nás doveď do věčné jednoty s Otcem.
Ve jménu bratrské lásky Ti svěřujeme všechny národy světa a zejména ty, které Polsko poznamenaly křížem. Učiň, aby v Tobě rozpoznaly svého právoplatného Pána a Krále a využili čas, který jim Otec dává, a dobrovolně se podřídili Tvému panování.
Pane Ježíši Kriste, Králi našich srdcí, učiň naše srdce podle Svého Nejsvětějšího Srdce.
Kéž Tvůj Svatý Duch sestoupí a obnoví tvář země, této země. Kéž nás podpírá v uskutečňování závazků plynoucích z tohoto národního aktu, chrání od zlého a posvěcuje nás.
V Neposkvrněném Mariině srdci skládáme svá předsevzetí a závazky. Všichni se svěřujeme Mateřské ochraně Královny Polska a přímluvě svatých Patronů naší vlasti.
Kraluj nám Kriste! Kraluj v naší vlasti, kraluj v každém národě – k větší slávě Nejsvětější Trojice a pro spásu lidí. Učiň, aby naši vlast a celý svět zahrnulo tvé Království: království pravdy a života, království svatosti a milosti, království spravedlnosti, lásky a pokoje.

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24755

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.