Prefekt Kongregácie pre náuku viery o polarizácii v cirkvi. + Päť dubií. + Francúzski kňazi sa postavili proti biskupovi za jeho podporu „pochodu pre život“

Vatikán nateraz neodpovie na list štyroch kardinálov Joachima Meisnera a Waltera Bandmüllera z Nemecka, Carla Caffarru z talianskej Bologne a Lea Burkeho z USA, ktorí od pápeža žiadajú viac jasnosti v prístupe k znovu zosobášeným rozvedeným.

Vatikán Pápež Audiencia

Kongregácia pre náuku viery koná a hovorí „s autoritou pápeža“ a nemôže sa podieľať „na spore názorov“, ako povedal jej prefekt kardinál Gerhard L. Müller vo štvrtok v interview pre „Kathpress“ v Ríme a dodal: „Vidím v tom nebezpečenstvo polarizácie.“

Müller potom poukázal na to, že list je adresovaný osobne pápežovi. Ten však môže poveriť Kongregáciu pre náuku viery ad hoc, aby spor názorov urovnala. Kongregácia je kompetentná pre všetky otázky viery Cirkvi a morálnu náuku.

Štyria kardináli sa pápeža pýtajú, či je teraz vo výnimočných prípadoch povolené prijímanie pre znovu zosobášených rozvedených po jeho exhortácii „Amoris laetitia“. Uverejnenie otvoreného listu odôvodnili kardináli tým, že pápež sa rozhodol im neodpovedať a že chcú napomáhať ďalšiu diskusiu.

Prefekt Kongregácie pre náuku viery vyzval k vecnému vedeniu diskusie o „Amoris laetitia“ a povedal:

„V tomto momente je pre každého z nás dôležité, aby sme zostali vecnými a nenechali sa vohnať do polarizácie, alebo ju dokonca podnecovali.“

K spornému bodu samotnému, či môžu byť rozvedení v odôvodnených prípadoch pripustení ku svätému prijímaniu sa kardinál priamo nevyjadril.

 

Poukaz na odpoveď kardinála Ratzingera z r. 1993

Kardinál však zdôraznil, že tento dokument sa nesmie interpretovať tak, akoby predchádzajúce výpovede pápežov a Kongregácie pre náuku viery už neplatili. Potom výslovne spomenul oficiálnu odpoveď Kongregácie pre náuku viery na pastiersky list troch nemeckých biskupov z r. 1993 k svätému prijímaniu pre rozvedených. V nej kardinál Jozef Ratzinger ako vtedajší prefekt kongregácie odmietol snahu biskupov umožniť dotyčným v jednotlivých prípadoch pristupovať ku svätému prijímaniu.

„Nerozlučiteľnosť manželstva musí byť neotrasiteľným vieroučným základom každej pastorácie,“ zdôraznil kardinál Müller. „Súčasne chce František všetkým, ktorých manželstvá a rodiny sa nachádzajú v kríze, pomôcť nájsť cestu v zhode so stále milosrdnou Božou vôľou.“

Kardinál Müller ďalej odmietol správy o údajných bojoch vo Vatikáne. Fámy a stereotypy o „mocenskom boji za kulisami, alebo ‘vysokými múrmi Vatikánu’ medzi reformátormi a ľuďmi, čo reformy brzdia“ iba ukazujú, „aké skazené je myslenie a vnímanie mocenských kategórií“. Ide tu o „víťazstvo pravdy a nie o triumf moci!“ ako zdôraznil kardinál.

Kausa „štyria kardináli“ sa v utorok a stredu postarala o celosvetový rozruch, pretože španielsky portál „Religion Confidencial“ citoval dekana vatikánskeho súdu Rímskej róty, arcibiskupa Pia Vita Pinta, slovami, že títo kardináli by mohli stratiť svoju hodnosť.

Táto veta nie je korektná, napísal portál teraz. Dekan skôr zdôraznil, že František nie je pápežom minulosti, ktorý by kardinálom odobral hodnosť. „František to neurobí,“ citoval portál teraz Pinta. Ďalšie kritické pasáže portál nezmenil, medzi nimi otázku Pinta:

„Akú Cirkev bránia títo kardináli? Ich otvorený list je závažným škandálom.“

http://www.hlavnespravy.sk/prefekt-kongregacie-pre-nauku-viery-o-polarizacii/867580

 

PĚT „DUBIÍ“
Když byl papež František konfrontován čtyřmi ctihodnými kardinály ohledně svého domnělého popření samotných základů církevní nauky o morálce, ve skandálu bezprecedentní závažnosti dokonce i za své vlády jakožto katolického papeže, jež je od roku 2013 zmítána skandály, právě veřejně dal odpovědi, které prakticky potvrzují svobodu člověka na mravních zákonech Všemohoucího Boha. S tímto papežovým potvrzením koncilního náboženství člověka jakožto náboženství protikladného ke katolickému náboženství Boha, se v univerzální Církvi o mnoho přiblížilo schizma. Půl století od Druhého vatikánského koncilu se koncilním papežům dařilo svým způsobem zůstat jednou hlavou dvou protikladných náboženství, ale tento rozpor nemohl trvat neurčitě dlouho, a musí brzy vyústit v rozdělení.

V roce 2014 a 2015 František pořádal synody v Římě, aby se s biskupy světa poradil ohledně otázek týkajících se lidské rodiny. 19. března tohoto roku publikoval svou postsynodální Apoštolskou exhortaci o „Lásce v rodině“, přičemž osm z jejich devíti kapitol od samého počátku vyvolávalo kontroverzi. 15. září čtyři kardinálové zvlášť poslali papeži soukromý a dokonale uctivý dopis, v němž jej jako Nejvyššího pontifika žádali, aby vyjasnil pět „dubií“ neboli pochybných bodů nauky, jež zůstaly v exhortaci nejasné. Zde je podstata oněch pěti bodů:

1. Z bodu č. 305 exhortace: Může sezdaná osoba žijící jako muž a žena s osobou, která není jejím zákonným manželem/manželkou, od nynějška obdržet svátostné rozhřešení a Svaté přijímání, i když nadále žije ve svém kvazi-manželském stavu?

2. Z bodu č. 304: Musí člověk stále věřit, že existují absolutní mravní normy, které zakazují vnitřně zlé skutky, a které zavazují bez výjimky?

3. Z bodu č. 301: Může člověk stále říkat, že osoba žijící v přestoupení jednoho z Božích přikázání, např. v cizoložství, je v objektivní situaci těžkého zvykového hříchu?

4. Z bodu č. 302: Může člověk stále říkat, že okolnosti či úmysly provázející skutek vnitřně zlý svým cílem, jej nikdy nemohou změnit v subjektivně dobrý, nebo přijatelný jako volbu?

5. Z bodu č. 303: Musíme stále vylučovat jakoukoliv tvořivou roli svědomí, takže svědomí stále nikdy nesmí povolovat výjimky z absolutních morálních norem, které zakazují svým cílem vnitřně zlé skutky?

Na tyto záměrné otázky typu „ano-ne“ byla odpověď katolické Církve od doby Našeho božského Pána vždy jasná a nikdy se nezměnila: Svaté přijímání se nesmí podávat cizoložníkům; existují absolutní normy, existuje taková věc jako „těžký zvykový hřích“; dobré úmysly nemohou ze zlých skutků učinit dobré; svědomí nemůže učinit ze zlých skutků zákonné. Jinak řečeno, na pět otázek typu „ano-ne“, „černá-bílá“ byla odpověď Církve vždy: 1) Ne, 2) Ano, 3) Ano, 4) Ano, 5) Ano.

16. listopadu, jen před osmi dny, tito čtyři kardinálové svůj dopis zveřejnili (srov. Mt XVIII, 15-17). 18. listopadu papež František v rozhovoru pro italské noviny Avvenire dal přesně opačné odpovědi na tyto otázky typu „ano-ne“: 1) Ano, 2) Ne, 3) Ne, 4) Ne, 5) Ne. (Pokaždé prohlásil, že „takové věci nejsou černobílé, jsme vyzýváni rozlišovat“, čímž se však jen pokoušel zaměnit neměnné otázky principu s proměnlivými otázkami aplikace principu, které následují po otázkách principu.)

Všechno uznání oněm čtyřem kardinálům za opatřování světla a pravdy pro mnohé zmatené ovce, které se chtějí dostat do nebe: Brandmüllerovi, Burkemu, Caffarovi a Meisnerovi. Mohou být pohrouženi v Novus Ordo, neztratili však zjevně všechnu odvahu nebo smysl pro povinnost. Není pochyb, že nejednali z jiných než nejlepších motivů, když tlačili na papeže, aby se jasně projevil. A kde toto ujasnění zanechává Církev? Musí být na pokraji schizmatu.

Kyrie Eleison

http://rexcz.blogspot.sk/2016/11/komentar-eleison-cdlxxxix-pet-dubii-2016.html

 

Sebevražedná horečka katolického kléru

»Část kléru katolické církve na Západě zachvátila sebevražedná horečka«

Tak píše španělský novinář Fernandez della Cigoña. Skupina francouzských katolických kněží v diecézi Bayonne se postavila proti svému biskupovi Mons. Marc Ailletovi. Tento biskup nepatří k těm, kteří zaměnili náboženství za sociologii, psychologii a antropologii, a proto se také cítí spojen s tradicí. A to je právě důvod, proč skupina jeho kléru v duchu „nového milosrdenství“ papeže Bergoglia vyhlásila povstání. Tito kněží hledají sebevraždu.

»Neznám tyto kněze osobně, ale jsem si jist , že nemířím vedle, když soudím, že většina nich je už v letech, ne-li v penzi, jsou kacířského smýšlení a kvete mezi nimi konkubinát a homosexualita. Neříkám, že to platí o všech, ale pravděpodobnost je velmi vysoká. Biskupové na ně příliš slouho brali ohled. Za to platila a platí církev vysokou cenu, protože dnes všechno přichází ve známost a zveřejňuje se. To platí i pro papeže«, říká Cigoña.

V biskupství Bayonne je 198 kněží a 60 z nich se postavilo proti svému biskupovi. Poslali svou stížnost arcibiskupovi v Bordeaux, který předsedá biskupské konferenci, a apoštolskému nunciovi.

Ve své stížnosti uvádějí, že biskup podporuje „pochod pro život“ proti zločinu potratu, a také obviňují biskupa Ailleta z šíření zprávy, že křesťané byli lépe chránění za prezidenta Assada, než je tomu po vypuknutí války. Rebelové také těžce nesou, že biskup investuje do kněžského semináře.

Andreas Becker, KI

http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=sebevrazedna-horecka-katolickeho-kleru

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.