U.S.Steel neprišiel do Košíc investovať, ale zarábať a dojiť. + Švédsko zavádza šesťhodinovú pracovnú dobu

Dzurindovi jeho ,,americký sen“ nevyšiel. Skončil sa trochu predčasne. A presne opačne, ako si to Dzurinda vysníval. Príbeh americkej U. S. Steel v košických železiarňach sa začal po voľbách 1998. Dzurinda mal vtedy zariadiť, aby z podniku vyhnali Mečiarovych ľudí – a aby ho pri tom neovládli Rusi.

Preto boli do hry zapojení Američania. Aby podporili prozápadné nastavenie Slovenska po voľbách 1998. A aby do železiarní zainvestovali a presadili sa na Slovensku ako strategický investor, ktorý to po pár rokoch nezabalí… Dnes, keď Američania balia kufre, je jasné, že Dzurindove naivné predstavy stroskotali. Narazili na realitu.

U. S. Steel nepriniesol do Košíc ani rozsiahle investície z vlastného kapitálu. Ani strategické, dlhodobé partnerstvo so Slovenskom. Neprišli sem investovať, ale zarábať a dojiť. A dnes podnik bez problémov ponúkajú Rusom (Ukrajincom). Ak zložia dostatočne tučný ,,cash“.

Problém je v tom, že záujem Američanov o Slovensko nebol prirodzený a poctivý, ale umelý. Politicky motivovaní snahou rozširovať NATO a prekresľovať sféry vplyvu. Prakticky všetko zariaďovala Dzurindova vláda v spolupráci s americkým veľvyslancom. Najskôr sa dohodlo, aby banky žiadali od VSŽ predčasné splatenie všetkých úverov. Čo by neprežil nijaký priemyselný podnik v strednej Európe… Rezešovci padli, VSŽ ovládli štátne banky. A potom prišlo niečo, čo by v každej slušnej krajine pomenovali ako bohapustý podvod – ak by nešlo o Američanov a ich záujmy. Z VSŽ sa vybrala najziskovejšia oceliarska časť. A ponúkla sa Američanom za smiešne nízku sumu. Zaplatili 400 miliónov dolárov. Pritom len na ziskoch za päť rokov (2003 – 2007) zarobili viac ako päťnásobok kúpnej ceny. A ako bonus ešte dostali Američania od vlády ďalší dar – desaťročné daňové prázdniny. Pre U. S. Steel to bola skvelá obchodná ponuka. Špinavú robotu odviedla slovenská vláda. A Američanom sa ponúkol len firemný majetok. Plus zisky. Navyše nezdanené.

No, tak si to zhrňme. Prišli k prestretému stolu. Užili si predjedlo, hlavný chod aj dezert. Dojedli. A keď sa im skončili daňové prázdniny (2010) a prišiel čas investovať do nových technológií, ponúkli firmu Indom. Keď to nevyšlo, skúšajú to dnes s Rusmi a Ukrajincami.

Konanie Američanov len potvrdzuje to, čo tvrdili kritici Dzurindu a jeho amerického sna: Američania k nám neprídu investovať ako strategickí partneri, ale len zarábať ako obchodníci. Pretože ich k Slovensku a Slovákom nič neviaže. Ani priateľstvo, ani história, ani skutočný záujem. Nič okrem vidiny zisku, ktorú už naplnili. A vojenskej poslušnosti Slovenska k NATO, ktorú si už takisto vynútili…

Poučenie: keď k nám niekto príde len preto, že ho nalákame na nízku cenu, daňové úľavy a lacnú pracovnú silu, tak z neho nikdy nebude partner. Bude to len spoločník. Dočasný. A draho zaplatený.

Dag Daniš

http://dennik.hnonline.sk/433626-komentar-dzurindov-americky-sen-skrachoval

 

Švédsko zavádí šestihodinovou pracovní dobu
Zaměstnavatelé ve Švédsku, včetně domovů důchodců, nemocnic či autocenter, zavádí šestihodinovou pracovní dobu. Vědci totiž zjistili, že kratší pracovní doba zvyšuje produktivitu a spokojenost zaměstnanců. A platy zůstávají stejné.
Společnost Toyota ve švédském Gothenburgu zavedla šestihodinovou pracovní dobu už před 13 lety, neboť zjistila, že personál je šťastnější, méně frustrovaný a produktivnější. Dále stockholmská firma Filimundus, která vyvíjí mobilní aplikace, zavedla šestihodinovou pracovní dobu v loňském roce.

„Osmihodinová pracovní doba není tak efektivní, jak by se mohlo zdát,“ řekl Linus Feldt, CEO společnosti Filimundus. „Je to výzva zůstat soustředěný na konkrétní pracovní činnost celý osm hodin. Zároveň je těžké zvládnout i soukromý život.“
Linus Feldt uvedl, že zaměstnanci nemohou být na sociálních sítích a mají minimum schůzek. V podstatě bylo eliminováno jakékoliv rozptýlení. Cílem je, aby pracovníci byli motivováni k intenzivnější práci a aby maximálně využili svůj čas v kanceláři. Dále podotkl, že s kratší pracovní dobou má člověk dostatek energie věnovat se po práci soukromému životu, což bylo s osmihodinovou pracovní dobou takřka nemožné.
Maria Brath, zakladatelka stockholmského startupu na optimalizaci klíčových slov pro vyhledávače, zavedla šestihodinovou pracovní dobu před třemi lety.
„Mysleli jsme si, že zkrácením pracovní doby budeme muset zaměstnat více lidí. Ale byli jsme překvapeni, že se zaměstnancům po zavedení kratší pracovní doby zvedla produktivita,“ řekla Maria Brath.

http://objevit.cz/svedsko-zavadi-sestihodinovou-pracovni-dobu-t210234

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.