Socializmus ako produkt satanizmu: Mal Karol Marx zmluvu s diablom? Poslaním ľavice je ničiť, nie budovať. Ústredním cieľom je: Odstrániť Boží poriadok v spoločnosti. + Štúr na muške kozmopolitov

ANDRÉ F. GARCIA nás přivádí na stopu ďábelských kořenů socialismu, rovnostářství a současného zničujícího liberalismu
Nepříjemné a kompromitující vazby spojují Karla Marxe – německo-židovského filozofa a ekonoma, zakladatele tzv. vědeckého socialismu – se satanismem. Protože levice nemá zájem zveřejňovat tento vztah, není považován za nic víc než přechodnou a nedospělou fázi Marxova života před tím než dosáhl svého intelektuálního vrcholu. Bez ohledu na to, toto spojení existovalo a zanechalo stopy na celém jeho životě. Navíc se nikdy nezřekl své smlouvy s ďáblem. Naopak kvůli ní zplodil nejzvrácenější ideologii v dějinách, která je zodpovědná za smrt více než 100 miliónů lidí.

Odhalení Richarda Wurmbranda, rumunského badatele, byla plodem pečlivého výzkumu publikovaného v jeho knize Marx a Satan (1986). Jeho závěry potvrdily tvrzení papeže Pia XII., který Marxe nazval „horlivým a uznávaným satanistou“. Wurmbrand se nedobral závěru, zda Marx opravdu chtěl ustavit rovnostářskou a socialistickou společnost, nebo ji jen použil jako záminku k vypuzení Boha ze společnosti. Jinak řečeno: Byl Marx inspirován budováním nebo ničením?

 

Zničit Boží dílo
Já jsem přesvědčen, že ve skutečnosti Marx chtěl rovnostářskou beztřídní společnost. Protože jeho kult rovnostářství jakožto metafyzické hodnoty jej vedl k tomu, aby tím či oním způsobem opakoval Satanovu vzpouru proti Boží autoritě. Marx jednou skutečně prohlásil: „Jsem velký jako bůh.“ U Marxe byla mystika rovnostářské společnosti, kterou chtěl vybudovat, jen vyjádřením jeho vnitřní vzpoury proti vší autoritě a všemu, co mu bylo nadřazené.

Marx se snažil „vyhladit středověké náboženství a politiku“, a tím zničit Církev a křesťanskou civilizaci. V tom následoval deklarovaný úmysl svého guru Mosese Hesse, který chtěl vyhladit jakoukoliv stopu Boží podoby, která existuje v lidské společnosti a jejích institucích a obyčejích. Zbavit organickou společnost její sakrality a harmonických nerovností bylo neúprosným požadavkem této nové socialistické společnosti, která nemohla tolerovat neomezenou Boží nadřazenost.


Dle mého názoru měl Marx dvojí cíl:

Zničení hierarchické, nerovné a sakrální společnosti.
Vytvoření rovnostářské a desakralizované společnosti, v níž by všechny stopy Boha měly být zakázány pod záminkou toho, že jsou „opiem lidstva“.

Čtěte ZDE: Příčiny úpadku Evropy: Pro rozvrat společnosti je třeba změnit myšlení. Nenápadný útok na přirozený řád, rodinu, jazyk a národ. Démon sexu a multikulturalismus. „Totalita“ svobody a politické korektnosti. Permanentní revoluce dědiců Karla Marxe

 

Vášeň ničit
Bakunin, jeden z Marxových kolegů socialistů, satanista jako Marx, hlásal zničení státu a propagoval anarchii: „Naším posláním je ničit, nikoliv budovat. Vášeň ničit je kreativní vášní.“ Marx také vypovídal o svém destruktivním úmyslu, když v březnu 1850 sepsal s Engelsem „akční plán proti demokracii“. V něm načrtnul teroristický program, který zahrnoval vraždění králů a ničení veřejných pomníků. V této linii navrhoval spojenectví mezi proletariátem a maloburžoazií.

Nemělo by proto být překvapením, že v Marxově pohřební řeči jej jeho přítel Bedřich Engels velebil za jeho destruktivní hněv: „Protože Marx byl především revolucionářem. Jeho skutečným posláním v životě bylo přispívat tím či oním způsobem ke svržení kapitalistické společnosti a státních institucí, které zavedla, přispívat k osvobození moderního proletariátu, který jako první přiměl si uvědomit svou vlastní pozici a své potřeby, uvědomit si podmínky svého zrovnoprávnění. Boj byl jeho živlem. A bojoval s vášní, houževnatostí a úspěchem, s nimiž se mohli měřit nemnozí.“

Vztah mezi Marxem a jeho učitelem, židovským spisovatelem Mosesem Hessem, také považovaným za otce socialistického sionismu, byl docela tajemný. V Hessově způsobu myšlení a filozofii existuje zvláštní překryv tří ideologických vrstev: socialismu, sionismu a satanismu. Na jednu stranu byl Hess mentorem Marxe i Engelse a jednoho z [dalších] zakladatelů socialismu; na druhou stranu byl předchůdcem sionismu dokonce před Theodorem Herzlem. Byl také tím, kdo zasvětil Marxe a Engelse do satanismu.

 

Vykoupení?
V roce 1862 Hess publikoval svou knihu Řím a Jeruzalém – Poslední národnostní otázka, kde navrhnul založení židovského národa v Palestině. Také navrhnul, aby tam Židé ustavili socialistický agrární systém, který by jim umožnil nalézt „vykoupení skrze půdu“.

 

Moses Hess

Hess zemřel v Paříži v roce 1875. Byl pohřben na židovském hřbitově v Kolíně, ale v roce 1961 byly jeho pozůstatky přeneseny do kibucu Kvucat Kineret v Izraeli, kde odpočívá spolu s dalšími socialisty-sionisty. Levicový sionismus požadoval, aby Moses Hess spočinul v jedné ze socialistických agrárních buněk, o nichž snil.

Nakonec však zůstává jedna otázka: Jak si vysvětlit, že zakladatel sionismu byl satanistou? Jistě to nebyl pravý Bůh Abraháma, Izáka a Jákoba, kterého vzýval a který mu pomohl realizovat jeho plán.

Anglická kniha Richarda Wurmbranda, Marx a Satan, která podrobně zkoumá Marxův satanismus je v angličtině ke stažení zde.

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/3215-socialismus-produktem-satanismu-mel-karel-marx-smlouvu-s-dablem-rovnostarstvi-nade-vse-prusecik-tri-dabelskych-nauk-poslanim-levice-je-nicit-nikoli-budovat-ustredni-cil-pryc-s-bozim-radem-ze-spolecnosti.htm

 

 

ŠTÚR NA MUŠKE KOZMOPOLITOV

 

Kto má záujem na očierňovaní národných buditeľov? V jednom z mojich prvých článkov v Extra plus som sa venoval prednáške dvoch pánov z euroatlanticky ladených mimovládok, na ktorej som sa ako študent zúčastnil. Moju pozornosť vtedy upútali vyjadrenia Milana Šuplatu z CEPI (dnešný Globsec Policy Institute), ktorý navrhoval, aby sa štúrovcom na základných a stredných školách venovalo menej pozornosti, keďže podľa jeho názoru podnecujú protimaďarské nálady, islamofóbiu a panslavizmus.

Vtedy som to bral iba ako vtipnú vsuvku, akúsi cestu do myšlienkového sveta vykoreneného kozmopolitného intelektuála. Ani sa mi nesnívalo, že sa protištúrovská rétorika stane v jeho socioskupine módnou; no s odstupom dvoch rokoch vidím, že k tomu vskutku prišlo.

 

Prezidentov umelec

Do Štúra si v poslednom čase kopol napríklad verejnoprávny Michal Havran, no pomôcť si nedokázal ani prezidentov priateľ Peter Kalmus, ktorý s Kiskom pózuje na viacerých fotkách, či už v mocnom objatí alebo spoločne mávajúc vlajkou Európskej únie. Kalmus sa na sociálnej sieti rozhodol vlastnými slovami doplniť Michala Havrana a Štúra označil za „odporného antisemitu“. Ďalej na jeho adresu napísal, že „antisemitizmus, rasizmus a podobné fašizoidné názory nie sú tolerovateľné v žiadnej dobe“.

http://www.extraplus.sk/clanok/stur-na-muske-kozmopolitov

 

Predseda Matice slovenskej Marián Tkáč podal na Generálnej prokuratúre trestne oznámenie v súvislosti s uverejnením portrétu Ľudovíta Štúra s fašistickými symbolmi na obálke čísla 24/2017 časopisu .týždeň.

 

o skutočnostiach nasvedčujúcich spáchaniu trestného činu v súvislosti s uverejnením portrétu Ľudovíta Štúra s fašistickými symbolmi na obálke čísla 24/2017 časopisu .týždeň.

„Je predsa nepredstaviteľné, aby ktokoľvek takým arogantným spôsobom zaútočil na jednu z najvýznamnejších osobností slovenských dejín, lídra slovenského národa, ktorý odvážne vyhlásil 19. septembra 1848 slovenskú nezávislosť od Maďarska.

Matica je tu aj na to, aby hájila slovenskú historickú pravdu pred neprajníkmi“. Oznámenie podal osobne v prítomnosti predsedu prezídia Matice slovenskej Miroslava Holečka.

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Názory, komentáre, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.