Sestra Lucia: „Žijeme v dobe diabolskej dezorientácie…v pokoncilovej cirkvi slepý vedie slepého“. P. Mária Hyacinte: najviac duší končí v pekle za prestúpenie prikázania „Nezosmilníš“.

Peklo není metafora: Zjevení Panny Marie ve Fatimě může přispět k záchraně naší i celého světa. Proč je fatimské poselství na indexu? Žijeme v éře ďábelské dezorientace. Válku s Ruskem bychom mohli odvrátit
17. 5. 2015

Fatima
MICHAL SEMÍN pokračuje v úvahách o různých aspektech fatimského poselství a osvětluje, proč kladou modernisté překážky jejímu šíření i proč má dávné zjevení Svaté Panny praktické významy pro život všech z nás, ať o něm víme, nebo ne.
Ve středu uplynulo 98 let od chvíle, kdy se třem fatimským pasáčkům – Lucii, Hyacintě a Františkovi – poprvé zjevila Panna Maria. Žena, jejímuž dějinotvornému poselství zasvětil svůj život P. Nicolas Gruner, o jehož životě a náhlé smrti jsme rozjímali minulou neděli. P. Gruner věděl, že bude-li šířit fatimské poselství v jeho autentické podobě, bez revizionistických úprav a falešných výkladů, nebude mít v modernismem infiltrované církvi na růžích ustláno. Čím je toto poselství tak kontroverzní, že vede mnohé církevní hodnostáře k tomu, že o něm buď zcela mlčí, nebo jeho význam překrucují?

Slepí vedou slepé
Jednu z možných odpovědí lze najít ve výrocích sestry Lucie. Tato nejdéle žijící vizionářka, jež zemřela teprve před deseti lety v karmelitánském klášteře v portugalské Coimbře, se ve svých dopisech několikrát zmínila o tom, že žijeme v době, pro níž je typická „ďábelská dezorientace“.

Jde o dopisy z přelomu 60. a 70. let, tedy z let, kdy byly v církvi zaváděny liberální reformy v mnoha ohledech přelomového II. vatikánského koncilu. Že svým hodnocením doby nemířila do oblasti světské politiky, ale do řad církevní hierarchie, je zřejmé nejen z kontextu oněch dopisů, ale i z opakovaných poznámek o tom, že v pokoncilní církvi slepí vedou slepé. Není divu, že si tím v řadách progresivně laděných stoupenců koncilové revoluce mnoho sympatií nezískala. Je také mimo jakoukoli pochybnost, že výrazem „ďábelská dezorientace“ nepopisovala sestra Lucie stav bádání o fatimském zjevení, ale celkové směřování církve.

Francouzská revoluce v církvi
Při hlubším seznámením se s průběhem i obsahem fatimského zjevení Panny Marie totiž nelze nedojít k závěru, že poselství koncilu a poselství z Fatimy mají zcela protikladné vyznění. Zatímco ideologie koncilové reformy relativizuje pravdy víry, mění po dlouhá staletí ustálené obyčeje či bohoslužebné obřady a smiřuje se s moderním světem (progresivní kardinál Suenens označil koncil za Francouzskou revoluci v církvi) vše, co patří k obsahu fatimských zjevení, tradiční katolické postoje, progresisty odmítané, naopak posiluje.

Peklo není z pohádky
Uveďme alespoň několik důvodů, proč modernistům při sebemenší zmínce o důležitosti fatimského poselství pro církev i celý svět vyskáčou na těle pupínky. Toto církví uznané mariánské zjevení důrazně upozorňuje na závažnost hříchu a nezbytnost pokání. Přitom hříchem nemyslí netřídění odpadků či kouření, ale dnes tak široce rozšířené „samozřejmosti“, jako jsou braní Božího jména nadarmo, zanedbávání modlitby či hříchy proti čistotě.

Dohady o obsahu „třetího fatimského tajemství“ zveřejněním dosud nepublikovaného popisu vize sestry Lucie rozhodně neskončily. Jedno víme jistě: Fatimské poselství i samotné tajemství obsahuje klíč k pochopení řady současných dějů. A nejen to.
Tretie tajomstvo Fatima
Že nelitované hříchy mají důsledky, nad nimž nelze jen tak mávnout rukou, je zcela zřejmé ze zjevení, jehož se pasáčkům dostalo 13. června 1917. Tehdy na krátký okamžik spatřili peklo a siluety duší nekajících hříšníků, padajících do věčných plamenů jako podzimní listí ze stromů. Sestra Lucie ve svých pamětech píše, že kdyby tento obraz trval jen o pár vteřin déle, nejspíš by hrůzou na místě zemřela. Hyacintě, jež zesnula pouhé tři roky po této vizi, se Panna Maria zjevila v následujících letech ještě několikrát. V jednom z těchto navštívení Hyacintě sdělila, že nejvíc duší dnes končí v pekle za přestoupení přikázání „Nesesmilníš“.

Liberálně smýšlející křesťan, chce-li zůstat liberální, takové vizi odmítá uvěřit. Pro něj je však již dostatečně skandální samotné „strašení peklem“. Tvrdí, že peklo je pouhou metaforou, ostatně jako vše, co není „vědecky prokázané“ nebo se příčí mentalitě doby. Někteří teologové, kráčející cestou kompromisu, pracují s hypotézou všeobecné spásy. Peklo sice existuje, je však prázdné (jakkoli by si nejspíš přáli, aby to alespoň pro ty „bigotní fundamentalisty“ neplatilo).

Zjevení anděla
Všimněme si dalšího aspektu, pro který je fatimské poselství liberálům trnem v oku. Vlastnímu zjevení Panny Marie ve Fatimě předcházelo trojí zjevení anděla. Naučil děti této modlitbě: *(Poznámka redakcie AZN)„Bože, obětuji ti tělo a krev, duši i Božství našeho Pána Ježíše Krista na smír za hříchy naše i celého světa.“ A při své poslední návštěvě jim podal svaté přijímání.

 

Tato krátká, leč nesmírně hluboká modlitba není ničím jiným, než antitezí současných hedonistických sklonů od Boha odvrácené západní společnosti. A protože církevní modernisté chtějí mít vždy palec na tepu doby, je tato modlitba nesrozumitelná také jim. Tělem, krví, duší a božstvím je zde myšlena eucharistie, tedy proměněná hostie a proměněné víno při mešní oběti. To, co bylo původně chlebem a vínem, se při mši svaté stává svátostným Kristem. Teologové tomu říkají transsubstanciace – my se zde spokojíme s tvrzením, že se jedná o tajemství a zázrak.

Úpadek eucharistické úcty
Jenomže ti, kteří v tento zázrak a skutečnou přítomnost Krista v eucharistii odmítají uvěřit, nejsou jen nekatolíci, ale i mnozí z těch, kteří se bohoslužeb pravidelně účastní. Jinak si nelze vysvětlit jednotlivá znamení nesmírného úpadku eucharistické úcty, s nimiž se lze dnes v progresivně vedených farnostech setkat – přijímání Těla Páně na ruku, absence poklekání před svatostánkem či odstranění svatostánků z hlavního oltáře do vedlejších prostor kostela či liturgie, vedená ve stylu mládežnické zábavy.

Jsou to právě děti z Fatimy, kteří nám jsou spolu s jejich rodiči a desítkami předcházejících generací vzorem toho, jak máme ke svátostnému Kristu přistupovat. Když jim anděl podával svaté přijímání, přijímaly do úst a vkleče, pohrouženi do hluboké děkovné modlitby.

Tato starobylá praxe, všudypřítomná do koncilové liturgické reformy, je však církevním inženýrům trnem v očích. Pro mnohé z nich je Kristus v eucharistii přítomen toliko symbolicky, neboť mše pro ně není obětí, ale jen jakousi vzpomínkovou hostinou. Pořádají „bohoslužby“, v jejímž středu není Bůh, ale člověk.

Daly by se uvést ještě další důvody, pro které je fatimské poselství v progresivních církevních kruzích na indexu. Pro někoho je však možná zajímavější jiná otázka – proč i přes zjevnou přezíravost pokoncilní církevní hierarchie zájem o fatimské poselství přetrval a v některých církevních kruzích v posledních letech dokonce narůstá?

Čtěte ZDE: Mýtus a realita papeže Benedikta XVI. trvá: Chtěl zachránit církev před modernisty? Proč „slezl z kříže“? Znal celé tajemství z Fatimy. Revolucionář František byl připraven již před ním
Známe úplné fatimské tajemství?
Že je církev v krizi, dnes snad popírají už jen ti, kteří ji způsobili. A jejich „duchovní děti“, jež se denně starají o to, aby se viry, vpravené do mystického těla Kristova, nepřestávaly množit. Jak je jistě většině čtenářů Protiproudu známo, fatimské poselství je spojováno s tzv. tajemstvím, jež Panna Maria třem malým vizionářům sdělila. Zatímco první dvě části tohoto tajemství byly známy již před vypuknutím II. světové války, její třetí, závěrečná část až do roku 2000 veřejnosti známa nebyla.

Z mnoha dostupných informací přitom bylo zřejmé, že má vztah k událostem v církvi a ve světě, jež dnes prožíváme. Dokument, který Svatý stolec v roce 2000 zveřejnil, však zdaleka nepřinesl odpověď na všechny existující otázky. Vedl naopak k tomu, že byly nastoleny otázky nové a ještě palčivější. Dohady o obsahu „třetího fatimského tajemství“ tedy zveřejněním dosud nepublikovaného popisu vize sestry Lucie tedy rozhodně neskončily. Jedno víme jistě: Fatimské poselství i samotné tajemství obsahuje klíč k pochopení řady současných dějů. A nejen to.

Přináší i návod na to, jak ve světě dosáhnout opravdového míru bez toho, že by mu musela předcházet sebezničující válka s Ruskem. Možná i proto mají mnozí mocní tohoto světa z autentického fatimského poselství strach. A jejich spojenci, infiltrovaní do vysokých pater církve, se budou i nadále snažit o to, aby se o vcelku snadném receptu Panny Marie na světový mír pokud možno nevědělo.

Protiproud však o poselství z Fatimy rozhodně mlčet nebude. A již brzy začne hledat odpovědi na otázky, jež si ti, kdo podlehli oficiální mystifikační linii Vatikánu, klást odmítají.

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/duchovni-svet/1683-peklo-neni-metafora-zjeveni-panny-marie-ve-fatime-muze-prispet-k-zachrane-nasi-i-celeho-sveta-proc-je-fatimske-poselstvi-na-indexu-zijeme-v-ere-dabelske-dezorientace-valku-s-ruskem-bychom-mohli-odvratit.htm

Benedikt XVI: 13. května 2010 na místě, kde se Panna Maria fatimským pasáčkům v roce 1917 zjevila, prohlásil:

„Ten, kdo by si myslel, že prorocké poslání Fatimy skončilo, by se mýlil.“ A své kázání ukončil slovy: „Kéž těchto sedm let, které nás dělí od stého výročí zjevení, urychlí předpovídané vítězství Neposkvrněného Srdce Mariina ke slávě Nejsvětější Trojice.“

 

POZNÁMKA REDAKCIE AZN NA UPRESNENIE MODLITBY ANJELA

*Poznámka redakcie AZN- Modlitba pri prvom zjavení anjela na jar v roku 1916: („Môj Bože, verím v teba, klaniam sa ti, dúfam  teba a milujem ťa. Prosím za odpustenie pre tých, ktorí neveria v teba, neklaňajú sa ti, nedúfajú v teba a nemilujú ťa“.).

Modlitba anjela pri treťom zjavení na začiatku októbra 1916: („Najsvätejšia Trojica, Syn a Duch Svätý, hlboko sa vám klaniam a obetujem vám predrahé telo a krv, dušu a božstvo Pána Ježiša Krista, prítomného vo všetkých svätostánkoch sveta, na uzmierenie za urážky, rúhania a ľahostajnosť, ktorými je urážaný. A pre nekonečné zásluhy jeho Najsvätejšieho Srdca a Nepoškvrneného Srdca Márie vás prosím za obrátenie úbohých hriešnikov“. 

Potom vstal, znova vzal kalich a hostiu, hostiu  dal mne (Lucii) a obsah kalicha dal vypiť Hyacinte a Františkovi so slovami: „Príjmite telo a pite krv Ježiša Krista, ktorý je nevďačnými ľuďmi ťažko urážaný. Robte pokánie za ich hriechy a utešujte Boha. Potom si znovu klakol na zem a opakoval s nami (Lucia, František a Hyacinta) tri krát modlitbu: „Najsvätejšia Trojica…“ Potom zmizol“.). 

ZDROJ: Sestra Lucia hovorí o Fatime, Slovenské vydanie marec 1995

Secretariado dos Pastorinhos

P-2495 Fátima- Portugal,  Imprimatur Fatimae, 13 Aprilis 1994 Seraphinus, Episcc. Leir.-Fatimensis

A. Čulen

 

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.