Biskup Aleppa: Masový odchod sýrskych obyvateľov je účelový. + Afričtí biskupové: odmítáme ideologickou kolonizaci našeho kontinentu

Sýrie. “Evropští křesťané se někdy stydí dokonce i za svou vlastní víru, čímž velmi trpíme. Pro nás je křesťanství důvodem ke cti a hrdosti, a to také tváří v tvář našim pronásledovatelům. Vaše chování nás někdy překvapuje a rmoutí”, prohlásil v tomto týdnu v italském hlavním městě biskup Antoine Audo. Syrský jezuita a biskup chaldejské církve v obleženém Aleppu vystoupil na tiskové konferenci, organizované papežskou nadací Kirche in Not. Poskytl také několik rozhovorů pro italské sdělovací prostředky, včetně naší rozhlasové stanice.
Aleppo Cattedrale S Elia dei Maroniti 3
Pro deník Il Giornale (17.9.) říká: “Vy Evropané byste se měli bít zato, abyste zabránili odchodu křesťanů ze Sýrie. Damašek, kázání sv. Pavla, či Antiochie jsou přeci ustavujícími prvky naší společné křesťanské tradice. Spíše se vše jeví tak, že jste zapomněli na hodnoty, víru a morálku. Avšak dávejte si pozor”, dodává biskup chaldejského obřadu. “Když islamistickému fanatismu dopřejete možnost, aby vyhnal křesťany z Blízkého východu, dovedete ho k přesvědčení, že může usilovat o dobytí Evropy. Možná jste si toho dosud nevšimli, ale právě to mají v plánu.” Za tímto plánem podle mons. Audo jistě nestojí syrští muslimové, kteří z převážné většiny nemají nic do činění s pronásledováním křesťanů. Je dílem Muslimského bratrstva, salafitských skupin a států, které je podporují.

“V syrské tradici neexistuje pronásledování z náboženských důvodu”, vysvětluje biskup, podle kterého byla pluralita vyznání odjakživa syrskou zvláštností a výjimečností. “Jde o importované strategie”, dodává, “mnohem širší a tajnější než je jejich komediální zinscenování pod hlavičkou takzvaného Islámského státu. Onen útvar má omezené poslání, ale teď slouží jejich cílům.” Jak mons. Audo uvedl pro agenturu Zenit (16.9.2015), tytéž cíle v minulosti vedly ke zničení Iráku a Libye a v nedávné době se přenesly do Jemenu. Nynějším účelem je zničení Sýrie a její pozdější rozdělení. K završení zkázy této země má tedy mimo jiné posloužit také masový odchod jejích obyvatel. Právě z tohoto důvodu biskup Audo mluví o svém úsilí pastýře, který přesvědčuje křesťany, aby město neopouštěli.

”Pro mne jako biskupa chaldejské katolické církve je to otázka života či nebo smrti. Východní církve musí udělat vše, co je možné, aby uchovaly svou přítomnost v Sýrii, tak důležitou pro dějiny univerzální církve. V arabském a muslimském kontextu je vysoce důležitá přítomnost církve, která je schopná vést dialog a žít s druhými v úctě a důstojnosti. Jsme lidmi východní tradice a chceme žít ve své zemi, která má krásnou historii. Netoužíme po odchodu na Západ, který není lepší než naše země. Opouštíme Sýrii pouze kvůli bezpečnosti a chudobě.”

Ať Evropa pomáhá potřebným, ale nepovzbuzuje křesťany k odchodu!, vyzývá aleppský biskup a dodává: Neklamte lidi tím, že na Západě najdou ráj. Syřané musí zůstat doma, aby opětovně učinili ráj ze své vlastní země. Současný život křesťanů v Aleppu nicméně nelze nazvat životem, nýbrž přežíváním, podotýká biskup Audo. Za čtyři roky obléhání a rozdělení města ztratilo práci osmdesát procent obyvatel. Z původní 150 tisíc křesťanů jich nezbyla ani třetina. V ulicích jsou vidět děti, které s plastovými nádobami v ruce hledají vodu. Anebo mladíci se samopaly, protože městem se pohybuje bezpočet ozbrojených jednotek.

”Je to velmi tvrdý život. První problém je chybějící bezpečnost. Situace je strašná, protože na Aleppo dennodenně dopadají bomby, které přicházejí z různých bodů a v každé chvíli. Druhá otázka je hospodářská – všichni zchudli, nemají práci a životní náklady závratně narostly. Pak je tu problém vody a elektrického proudu, který odnímá možnost důstojného každodenního života.”

Ve více než dvoumilionovém městě nefungují voda a proud po celé horké léto, ačkoli nebyly narušeny existující sítě. Rovněž tato skutečnost je podle syrského biskupa součástí celé strategie: Zastrašují nás, abychom odešli, míní. Při tiskové konferenci v Římě mons. Audo odsoudil Turecko, na jehož území probíhá výcvik a zásobování kriminálních band, které pak útočí na Aleppo, vzdálené pouhých 40 km od tureckých hranic. A také nešetřil kritikou evropských sdělovacích prostředků: “Za peníze jste ochotní zapřít celá společenství a ignorovat životy statisíců křesťanů”. Přičemž práve postavení křesťanů v syrské společnosti je velice křehké:

”Myslím, že je to kvůli tomu, že jsou slabí, nejsou ozbrojení, nečiní si nároky na moc či peníze. Chtějí pouze důstojně žít, ale zároveň je tu někdo, kdo jejich slabosti zneužívá k politickým účelům.”

Biskup Audo také rozhodně odmítl západní mediální ztotožňování křesťanských biskupů s Assadovým režimem. “Sdělovací prostředky by se měly vyvarovat zaslepené propagandy a více dbát na inteligenci a úctu. My křesťané jsme svobodní lidé, a nikoli otroci mocných”, uzavírá syrský jezuita Antoine Audo.

Fotka interiéru maronitské katedrály v Aleppu.

(jag)
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22425

 

Afričtí biskupové: odmítáme ideologickou kolonizaci našeho kontinentu

Accra. Biskupové Afriky a Madagaskaru se postavili proti ideologické kolonizaci Afriky maskované podporou rozvoje. V deklaraci k summitu o rozvoji po roce 2015, který je na programu v newyorském sídle OSN ve dnech 25. – 27. září, se biskupové s rozhodností staví proti plánům pomoci, které decimují jejich kontinent. Dokument vznikl už letos v červnu a podepsalo jej 45 biskupů. Zveřejněn byl až nyní.

Biskupové demaskují „ducha nového kolonialismu“, který „se skrývá za líbivými slovy jako svoboda, rovnost, práva, autonomie, demokracie a rozvoj“. Za programy mluvícími o zdraví a právech se neskrývá nic jiného než propagace sexuální výchovy bez morálních odkazů a genderová ideologie. Dokument je označuje za projev „egoistických a zvrácených zájmů“, které z venku a s rostoucí agresivitou prosazují africké nátuře cizí individualismus a hedonismus, jsou nositelem civilizace smrti a zneužívají chudoby, slabostí a neznalostí populace.

Africká církev volá po respektu k k důstojnosti obyvatel kontinentu, kteří nemají být snižování za potenciální trh pro farmaceutický průmysl. Biskupové odsuzují Protokol z Maputa i Kampaň za snížení úmrtnosti novorozenců a matek, které byly vnuceny pod politickým a ekonomickým tlakem. Navzdory názvům jejich jediným cílem je kontrola a drastické snížení africké populace. „My Afričané musíme vyslovit kategorické „ne“ tomuto plánu, který zabíjí náš kontinent,“ stojí v dokumentu.

Stejně jasnými slovy mluví biskupové o nových formách otrokářství ve jménu „modloslužby peněz“ a vybízejí politiky, aby pečlivě analyzovali strategie a rozvojové programy, které sice mluví o „blahobytu a prosperitě“, ale ve skutečnosti jde o programy ničící lidské hodnoty a rozvoj respektující důstojnost a posvátnost lidské osoby a rodiny.
V závěru se biskupové obracejí na státy a mezinárodní organizace s výzvou, aby „ctily transcendentnost, centrálnost a vysokou hodnotu rodiny založené na manželství mezi mužem a ženou, mateřství, životu a náboženství.“ „Probuďte svá svědomí!“ apelují afričtí biskupové, „neberte Afričanům jejich suverenitu a nezrazujete jejich důvěru.“

(job)

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22424

 

Biskup Warduni: Žádáme o pomoc všechny. Každý hledá jen své zájmy

Irák. Prvním a nejdůležitějším právem, které je Iráku upíráno, je právo na mír. Prohlásil biskup Shlemon Warduni, který se v roli prezidenta irácké charity účastnil včerejší schůzky o koordinaci humanitární pomoci pro Irák a Sýrii, pořádané Papežskou radou Cor Unum. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas se netají tím, že za katastrofální situací v jeho zemi jsou partikulární zájmy:

„Humanitární situace je velmi těžká, protože chybí základní lidská práva: mír a bezpečnost. Jsme nuceni opouštět své vesnice a své domy. Jak by nás nermoutilo vidět své vlastní domy v rukou jiných, když my jsme nuceni žít ve stanech. Církev požaduje a chce pokoj. Církev chce a vyhledává bezpečnost. Žádáme celý svět, aby nám vrátil naše lidská práva. Žádáme OSN, Ameriku, Evropu. A zejména Araby, aby žili v míru a pomáhali si navzájem k míru a ne k válce. Co dobrého přináší válka? Ve válce je všechno špatně: mnoho sirotků, vdov, zabitých mladých lidí. A na konci nejsou ani vítězové ani poražení.“

A dodává:
„Jakoby ďáblové sestoupili na zem. Srdce je tvrdé, mysl se zabývá spíš zlem než dobrem. Každý hledá jen své zájmy. To je špatně. Tohle není křesťanské. Křesťanství říká: „Milujte se navzájem, jako já jsem miloval vás“. Křesťanská láska znamená obětovat se pro druhého, ne pro sebe. A to je také to, co pro nás skutečně udělal Kristus: umřel za nás. Není větší lásky než je tato: dát život za druhé. My křesťané potřebujeme toto.“

– říká irácký biskup Shlemon Warduni.

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22427

Tento obsah bol zaradený v Domáce, Slovania, Správy, Zahraničné, Zo života Cirkvi. Zálohujte si trvalý odkaz.