Podporujeme Božích služobníkov Vdp. M. Kuffu a Mons. P. Piťhu v boji za život. Ženská lobby podala trestné oznámenie na kňaza Piťhu za šírenie poplašnej správy

Česká ženská lobby ve čtvrtek ráno podala trestní oznámení na katolického kněze Petra Piťhu kvůli kázání, které pronesl v katedrále svatého Víta na konci září. Podle právníků České ženské lobby se Piťha dopustil úmyslného šíření poplašné zprávy a snažil se veřejnost a věřící přesvědčit, že Istanbulská úmluva rozvrací rodiny.

Monsignor Petr Piťha se během svého kázání na svátek svatého Václava ve svatovítské katedrále pustil do kritiky Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy označil při řeči ve svatovítské katedrále za nedemokratický a diktátorský. Jeho autory obvinil z inspirace marxismem a nacismem.

„Ani jedno ze zmiňovaných Piťhových tvrzení se nezakládá na pravdě. Nic podobného z Istanbulské úmluvy ani z její důvodové zprávy nevyplývá,” okomentovala Piťhova slova předsedkyně České ženské lobby Eliška Kodyšová. O záměru podat trestní oznámení informoval spolek už ve středu, trestní oznámení podaly členky spolku ve čtvrtek ráno. Vrchní státní zastupitelství v Praze redakci iDNES.cz potvrdilo, že trestní oznámení bylo opravdu podáno.
Pokračovať v čítaní „Podporujeme Božích služobníkov Vdp. M. Kuffu a Mons. P. Piťhu v boji za život. Ženská lobby podala trestné oznámenie na kňaza Piťhu za šírenie poplašnej správy“

Mužové a ženy: Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je prodali. Budeme postaveni pod všechny živočichy?

Istanbulská úmluva za dveřmi. Tuší naši poslanci?
PETR PIŤHA přednesl na svátek sv. Václava ze svatovítské katedrály důležité a závažné poselství – a žlučovité reakce lemurů – strážců levicově liberální „pravdy temnot“ – na sebe nenechaly dlouho čekat

Mužové čeští, české ženy,

mám k vám promluvit v den svátku mučedníka sv. Václava, takřka u jeho hrobu, tváří v tvář věčného dědice české země.

Přečetli jsme si krásný úryvek z Knihy moudrosti, který výstižně říká, proč je sv. Václav svatý, jak a kudy ke svému postavení v nebeském království došel a pak provždy stanul mezi námi jako hlavní patron našeho národa. Byl nejen statečný, spravedlivý, svůj národ a zemi milující, neobyčejně vzdělaný a velmi zbožný, ale již jako mladý muž také moudrý.

Písmo svaté mluví stále stejně. Kniha moudrosti platila v době starozákonní, za života Václavova a platí dodnes. Bude platit i nadále, neboť Boží slovo je neměnné. Bůh stojí v něm věrně.

Uvedu dva výroky z toho, co jsme vyslechli.

Kdo svatě střeží svaté příkazy, budou uznáni za svaté. Odpověď na otázku v podstatě kající, totiž za koho budou považováni ti, kdo je bezbožně či v hloupé liknavosti nestřeží, ponechám na Vás. Promluvím o druhém výroku. Počátek moudrosti je touha poučit se.

Jak se chová dnešní společnost? Silný a určující postoj lze vyjádřit takto: „Ať se stará stát, platím přece daně.“ Zcela v tomto duchu se stavíme i k otázkám duchovním a mravním. Ať se starají patronové, chodím přeci na Půlnoční. My katolíci můžeme říci pádnější: „Chodím v neděli na mši a každý den se pomodlím“.

Přiznejme si, že naše společnost a my s ní je zcela pošetilá, protože nemá touhu poučit se. Mám na mysli poučení z dějin. Čím je kdo mladší, tím víc ho to nezajímá. Jsme nepoučitelní, a podle toho dopadneme.

V danou chvíli se v našem parlamentu projednává ratifikace Istanbulské úmluvy a naše společnost je v klidu. Tu a tam se ozve nějaký hlásek, ale to je přeci odjakživa při všem. Možná, že vůbec nevíte, o jaké nebezpečí jde. Nikdo vás dost jasně neupozornil, ale přiznejme si, že my sami se o nic nezajímáme. Pokusím se to stručně vysvětlit.

Nebezpečí vidím už v tom, jak zákeřně je Istanbulská úmluva formulována. V textu samotném není nic, pod co se rozumný člověk nemůže podepsat. Všechno nebezpečné a nepřijatelné je teprve v důvodové zprávě, která je tak rozsáhlá, že ji běžný člověk a patrně i dost poslanců nebude číst. Pro plné pochopení Úmluvy je dále třeba znát texty řady předchozích, již platných dokumentů. Je rovněž třeba ji číst v kontextu dalších proklamací a výroků jejích protagonistů. Protože nemám přednášku na právnické fakultě, ale kázání v katedrále, nebudu to rozvíjet.

Další nebezpečí vidím v tom, že Úmluva pojednává o určitém rozšíření práv a svobod a nám úplně uniká, že svoboda není sumou dílčích svobod a svobodiček, protože je celistvá, jediná a nedělitelná. Má povahu moře, které není součtem kapek stejně jako déšť. Svoboda buďto je, a pak z ní všechny ostatní přirozeně vyplývají, anebo není a je nesvoboda. Tu máme podle Istanbulské úmluvy uzákonit ve jménu mocné nátlakové skupiny gentristů a homosexualistů. Zdůrazňuji homosexualistů nikoli homosexuálů, z nichž mnozí s názory agresivních homosexualistů nesouhlasí.

Dokonale zvrácené zákony, které se u nás mají zavést a v několika zemích již zavedeny jsou, jsou namířeny proti tradiční rodině, tj.: otec–muž, matka–žena, děti, tedy děvčata nebo chlapci, a prarodiče, vždy muž a žena.

Navržené zákony a jejich protagonisté převzali ideologii marxismu a nacismu. Jsou to neomarxisté, o čemž se mluví, a neonacisté, o čemž se cudně mlčí. Navrhované zákony jsou ze své podstaty nedemokratické. Jsou diktátorské. Diktatury se vždy potřebovaly zbavit rodiny, která přes jakoukoli dílčí domácí autoritu je demokratickou jednotkou, je nositelem a zdrojem demokracie a zároveň i pravé vazebnosti společnosti. Že existovaly a existují špatné rodiny, všichni víme. Na principu to nemění nic.

Na úvod připomenu jednu větu z dnešního Evangelia: Kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo by však svůj život pro mne ztratil, nalezne ho, a přistoupím k částečnému výčtu toho, co by nás po zavedení tohoto nového zákonodárství čekalo. Je mi to líto, protože to bude znít jako zatloukání hřebíků do rakve nebo bušení na bránu neštěstí.

Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.
Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění.
Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno.
O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moct dát ani jméno.
Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.
Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat.
Budete postaveni pod všechny živočichy, kteří se pohlavně rozmnožují, protože pro kočky, žáby ani hmyz zaváděné zákony neplatí.

Co říci na závěr. Je starou zkušeností, že obrana ohrožených svobodných lidí je snazší a efektivnější, než vzpoury otroků a vězňů. Co by dělal svatý Václav, říkat nemusím, ale musím říct, že naše naděje je v tom, že se postavíme za něj a budeme zpívat opravdověji a poctivě chorál Nedej zahynouti nám ni budoucím.

Amen.

http://www.protiproud.cz/duchovni-svet/4039-muzove-a-zeny-vase-rodiny-budou-roztrzeny-a-rozehnany-vezmou-vam-deti-a-zataji-vam-kam-je-prodali-budeme-postaveni-pod-vsechny-zivocichy-istanbulska-umluva-za-dvermi-tusi-nasi-poslanci.htm

Emeritný arcibiskup Ján Sokol oslavuje 85. narodeniny

Mons. Ján Sokol, emeritný arcibiskup Trnavskej arcidiecézy, sa dožíva 85 rokov. Narodil sa 9. októbra 1933 v Jacovciach.

V roku 1953 vstúpil do kňazského seminára a po absolvovaní teologického štúdia na Rímskokatolíckej cyrilometodskej bohosloveckej fakulte Univerzity Komenského (RKCMBF UK) v Bratislave a získaní absolutória ho 23. júna 1957 trnavský biskup Ambróz Lazík vysvätil za kňaza.

Vtedajší režim však neudelil Sokolovi štátny súhlas po vysviacke a znemožňoval mu tým postúpiť v cirkevnej hierarchii. Zastával len najnižšiu funkciu kaplána v Šuranoch, Leviciach, Bratislave a v Štúrove. Po uvoľnení režimu v roku 1968, keď bola zrušená povinnosť žiadať o štátny súhlas, ho biskup Ambróz Lazík vymenoval za prefekta kňazského seminára v Bratislave. V rámci normalizácie spoločnosti v 70. rokoch 20. storočia ho úrady z tohto postu odvolali a opäť poslali za kaplána do Serede.

Tam sa stal správcom farnosti a v roku 1975 dekanom. V roku 1981 ho biskup Július Gábriš navrhol za správcu trnavskej farnosti. S týmto návrhom však štátne orgány nesúhlasili. Pre štát bol stále neprijateľný ako biskup, akceptovaný bol iba Vatikánom.

Pokračovať v čítaní „Emeritný arcibiskup Ján Sokol oslavuje 85. narodeniny“

Kardinál Sarah: „Odhoďme Temnotu, zvoľme Svetlo!“ Národy Francúzska a Západu, nenájdete pokoj ani radosť, kým nebudete hľadať Boha

Drahí pútnici v Chartres! Svetlo prišlo na svet, hovorí Ježiš v dnešnom evanjeliu (Jn 3, 16-2), ale ľudia dali prednosť temnote.

A vy, drahí pútnici, ste prijali jediné svetlo, ktoré nezahanbuje: svetlo Božie. Tri dni ste putovali, modlili sa, spievali a znášali horúčosť, slnko aj dážď: prijali ste svetlo do svojich duší? Opustili ste naozaj temnotu? Zvolili ste si ísť cestou nasledovania Ježiša, ktorý je svetlom sveta? Drahí priatelia, dovoľte mi, aby som Vám položil túto zásadnú otázku, pretože ak nie je naším svetlom Boh, všetko ostatné sa stáva neužitočným. Bez Boha všetko je tmou.

Boh prišiel k nám a stal sa človekom. Zjavil nám jedinú pravdu, ktorá prináša spásu, zomrel, aby nás vykúpil od hriechu a na Turíce nám dal Ducha Svätého, dal nám svetlo viery … Ale my sme dali prednosť temnotám.
Rozhliadnime sa okolo seba, po západnej spoločnosti: zvolila si organizovať sa bez Boha a teraz opustená, za zdanlivých a podvodných svetiel spoločnosti konzumu, zisku za každú cenu a frenetického individualizmu, je svet bez Boha len svetom temnôt, klamstiev a egoizmu.

Pokračovať v čítaní „Kardinál Sarah: „Odhoďme Temnotu, zvoľme Svetlo!“ Národy Francúzska a Západu, nenájdete pokoj ani radosť, kým nebudete hľadať Boha“

Zázrak vzkrieseného dieťaťa: Mŕtveho novorodenca po štrnástich dňoch vybrali, aby ho ukázali pátrovi Markovi z Aviana, aby prijalo svätý krst a tak sa dostalo do neba

Poznámka, ešte pred tým, ako sa budeme zaoberať zázrakom vzkrieseného dieťaťa, treba vopred vyvrátiť prípadné pochybnosti, či je vôbec mysliteľné, aby mŕtvo narodené dieťa ešte po štrnástich dňoch mohli naozaj priniesť k pátrovi Markusovi.

Skutočnosť je taká, že mŕtve telo môže byť v Alpách v marci po štrnástich dňoch v lepšom strave, ako v lete po štrnástich hodinách.
Archív benátskej kapucínskej provincie, Venezia – Mestre.
Svedok Leonardo Tavola arcikňaz zo Schia:
Dnes, v pondelok 18. Marca 1686 na česť Božiu a Najsvätejšej Panny Márie, na pamiatku milosti, ktorú dopriala Božia velebnosť, sa stal nasledujúci prípad:
Včera večer priniesol pán Zuanne Lora, manžel Kataríny, z obce Arzignano v oblasti Vincenza mŕtvolu svojho synka do Schia.

Chlapček sa narodil štvrtého tohto mesiaca už mŕtvy. Pochovali ho do múra v Arcignano časť Ritorto. Po štrnástich dňoch však mŕtve dieťa vybrali, aby ho ukázali pátrovi Markovi z Aviana s prosbou o požehnanie. Otec vysvetlil, že vkladá veľkú dôveru v pátrovu dobrotu, verí, že na jeho príhovor Pán Boh udelí dieťaťu aspoň toľko života, aby mohlo byť pokrstené. Prosili ctihodného pátra o požehnanie. Páter sa zahľadel na mŕtvolku a dal pokyn, aby zaniesol tielko chlapčeka na oltár Najsvätejšej Panny Márie.

Pokračovať v čítaní „Zázrak vzkrieseného dieťaťa: Mŕtveho novorodenca po štrnástich dňoch vybrali, aby ho ukázali pátrovi Markovi z Aviana, aby prijalo svätý krst a tak sa dostalo do neba“

Totálna zvrátenosť: Austrálski vedci tvrdia, že matky by mali mať právo na “potrat po pôrode”. Kritikom odkazujú, že sú fanatikmi a proti hodnotám liberálnej spoločnosti

Odborníci z Monash a Melbourne University tvrdia, že matky by mali mať právo ukončiť život novorodencov v rámci novej koncepcie “after-birth abortion” (potraty po narodení). Informuje o tom server Startsat60

Vedci v rámci tejto iniciatívy rafinovane o vražde dieťaťa hovoria ako o “prerušení tehotenstva mimo maternice”, na ktoré by mamičky mali mať právo v prípade či už chorého, ale i zdravého narodeného dieťaťa prostredníctvom údajne rýchleho a bezbolestného zákroku.

Kontroverzný článok “Potrat po narodení: prečo by malo dieťa žiť?” bol publikovaný v časopise Journal of Medical Ethics a uvádza, že potraty po pôrode by sa mali povoliť v prípadoch, keď sa narodí dieťa s postihnutím, ktoré nebolo predtým známe, alebo keď matka nie je ochotná starať sa o dieťa.

“Keď sa po narodení zistia také skutočnosti, ktoré by odôvodňovali potraty, vzniká závažný filozofický problém. V takýchto prípadoch musíme posúdiť fakty, aby sme mohli rozhodnúť, či rovnaké tvrdenia, ktoré sa vzťahujú na usmrtenie ľudského plodu, by nemohli byť tiež dôsledne aplikované na usmrtenie novonarodeného človeka,” uviedol denník Daily Telegraph.

Pokračovať v čítaní „Totálna zvrátenosť: Austrálski vedci tvrdia, že matky by mali mať právo na “potrat po pôrode”. Kritikom odkazujú, že sú fanatikmi a proti hodnotám liberálnej spoločnosti“